Začneme tím, co je vlastně nosná zeď. To je taková zeď, která je zatížena větší hmotností než jen vlastní vahou. Nese tedy na sobě nějaké další konstrukce, které zeď přitěžují a její narušení by mohlo mít fatální důsledky.
Problémy s rozpoznáním nosné zdi můžete mít hlavně u starších domů, kde nejsou stavební plány. To je samozřejmě problém, protože i se stavebními plány nemusí být úplně vyhráno. Příčka nebo nosná zeď mohly během času zcela změnit svůj charakter a i příčka mohla být během let zatížena nějakou další silou, kterou dokázala unést.
Podívejte se na pět nejčastějších chyb při zdění:
První a základní rozdělení u starších budov tak je, že příčka má kolem 15 cm šířky, zatímco nosná zeď třicet centimetrů a více. Ovšem i tady je ale třeba mít na paměti mnohá rizika tak jednoduchého rozdělení.
Co dělá příčka?
Příčka dělí prostor, vytváří tepelnou, hlukovou nebo požární ochranu jednotlivých částí domu. Její funkce není nosná. Pokud je tedy nosná, nemluvíme o příčce, ale o nosné stěně. Nosná zeď pak je stavebně složitější a technologicky náročnější část, která je už ze své podstaty připravena tak, aby nesla další velmi těžké konstrukce, jako jsou stropy, krovy apod. To nosná stěna nemůže v takovém rozsahu, ale může mít jen pomocnou funkci.
Hlavním, kdo by měl nosné zdi poznávat a určovat, co s nimi je možné dělat, je pouze a jen statik.
Říkali jsme si, že nosná zeď by měla mít alespoň třicet centimetrů šířku. Jenže je problém v tom, že ne vždy to musí platit. Máme tady například dutinové cihly, které i při této šířce nemají požadovanou pevnost v tlaku, takže nemohou plnit tuto funkci. Může se stát, že narazíte na komůrkové zdivo, tedy na dvě řady cihel vedle sebe s mezerou. Může se stát, že půjde o několikavrstvou skladbu zdi, do které vy na první pohled nevidíte.
Jak tedy poznat nosnou zeď? Snažte se vždy získat o zdi co nejvíc informací – její materiálové a tvarové složení, tloušťku a způsob uložení. Teprve s tím můžete začít operovat a vytvářet nějaké stavební plány.
Vždy je ale třeba říct jednu zásadní věc. Hlavním, kdo by měl nosné zdi poznávat a určovat, co s nimi je možné dělat, je pouze a jen statik. Ten odborně usoudí, kde a jakým způsobem je možné do stavební konstrukce zasáhnout. Ke každému takovému zásahu, který naruší celistvost nosné zdi, je pak zapotřebí statický posudek.
Pozor na sousedy
Pokud nebydlíte ve vlastním domě, ale třeba v paneláku, nemůžete si do staticky určitých nosných částí jen tak dělat otvory. V drtivé většině bytových družstev a SVJ jsou svislé nosné konstrukce společným vlastnictvím a musíte mít schválení od výboru a sousedů. Samozřejmě podložené statickým posudkem. O tom, kolik lidí musí schválit váš stavební plán, pak rozhodují stanovy, které má každý dům jiné. Někde je třeba pro zásah do nosných konstrukcí stoprocentní souhlas vlastníků, jinde třeba jen tříčtvrtinový, jiné stanovy pak určují třeba jen polovinu přítomných na usnášeníschopné schůzi (to znamená nějakých 26 % vlastníků). O tom, komu svislé konstrukce patří, se dozvíte z listu vlastníka.
Zdroj: Estav, BydletSnadno, Portál SVJ,
