Mezinárodní architektonická soutžž na návrh nové budovy Národní knihovny České republiky, která nyní skončila, byla v porevoluční době největší soutěží na novou stavbu u nás.
Nyní Národní knihovna sídlí v centru Prahy, v historickém areálu Klementina. Fascinující barokní prostory ovšem přinášejí pro samotný knihovnický provoz řadu omezení. A tím největším z nich je nedostatek místa. S ním se ostatně zdejší knihovníci potýkají již více než sto let, od konce 19. století. V průběhu minulých desetiletí se objevovaly nejrůznější plány na výstavbu nové knihovny a dokonce i na rozšišování samotného Klementina; například vyhloubením podzemních pater. Žádnou z vizí se však nepodařilo dotáhnout do úspěšného konce. A tak na počátku devadesátých let minulého století zaplnily postupně hromady nezpracovaných nových přírůstků každé volné místo v Klementinu, aniž by se s nimi dalo smysluplně nakládat. Krizi tehdy vyřešila výstavba centrálního depozitáře v Hostivaři. Šlo nicméně pouze o dočasné řešení – Národní knihovna ČR spravuje v současné dobé více než šest milionu dokumentů a prognózy odborníků jí dávají čas do roku 2010, kdy by se – bez patřičného zásahu – podobná katastrofa zopakovala. Proto vedení Národní knihovny pracovalo na tom, aby se výstavba nové budovy mohla konečně zahájit, a v roce 2004 předložilo Ministerstvu kultury investiční záměr.
Volba padla na LetnouPo zevrubném a usilovném hledání nejvhodnějšího území pro novostavbu padla volba na pozemky na okraji Letenské pláně, které jsou ve vlastnictví hlavního města. Ještě v závěru roku 2004 podpořila záměr Národní knihovny Rada hl. města Prahy podpisem Memoranda o spolupráci. V listopadu 2005 Ministerstvo kultury chystanou architektonickou soutěž zaregistrovalo do programu "Rozvoj a obnova materiálně technické základny státních kulturních zařízení s účastí státního rozpočtu". Samotná realizace projektu bude ovšem vyžadovat koordinaci výstavby knihovny s budováním vnitřního městského okruhu, jehož vyústění je naplánováno nedaleko zmíněné parcely.
Architektonická soutěž V květnu 2006 byla vypsána „Mezinárodní projektová architektonickí soutěž na zpracování návrhu a vyhledání zhotovitele projektové dokumentace nové stavby Soutěž byla dvoukolová, do druhého kola postoupilo osm návrhů, a pro posuzování všech návrhů byla zajištěna anonymita. Úkolem architektů bylo navrhnout budovu s úložnou kapacitou pro 10 milionů knihovních jednotek, která Národní knihovně poskytne dostatečnou rezervu minimálně pro příštích padesát let. Celkem bylo zaregistrováno 735 architektů a architektonických týmů prakticky z celého světa. Největší zastoupení měli mezi nimi domácí architekti, kteří podali 116 přihlášek. K rozhodování se sešla mezinárodní porota ve složení: architektky Zaha Hadid a Eva Jiřičná, urbanistická expertka UNESCO Irene Wiese-von Ofen, architekti José Grinberg, Petr F. Bílek a John Eisler, environmentální expert Tony Mc Laughlin. ředitel odboru památkové péče pražského magistrátu Jan Kněžínek zastupoval v porotě hlavní město a Vlastimil Ježek za (v úzké spolupráci s náhradní porotkyní Bohdanou Stoklasovou, která koordinovala přípravu knihovnické části stavebního programu) Národní knihovnu.
Vítězný návrh: Jan Kaplický O česko-britském architektovi jsme již podrobně psali, přečtěte si profilový článek Jan Kaplický a Future Systems. Vítězný návrh Jana Kaplického, který byl oceněn první cenou a finanční částkou ve výši 160 tisíc eur, nijak nezapře svého autora. Améba, která dosedla na letenskou pláň, bude bezesporu přitahovat velkou pozornost a jistě vyvolá řadu polemik a odporu. Ale vzpomeňme si na Selfridges: britské město, kde byly jen skomírající ocelárny… pak tam Future Systems navrhli obchodní dům a Selfridges se rázem dostalo do všech evropských bedekrů. Navržená podoba Národní knihovny má všechny předpoklady k tomu dát Praze další ikonu moderní architektury. Přečtěte si více informací o celé soutěži na www.nkp.cz a www.klementinum.cz
S použitím informací vyhlašovatele připravil – var- Repro: Národní knihovna / archiv soutěže