Od 1. 1. 2009 je tento doklad povinnou součástí většiny dokumentace určené pro stavební řízení. Ačkoli lze v tisku vysledovat řadu článků poskytujících osvětu v dané problematice, většina veřejnosti stále chápe průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) jen jako další překážku a jeho získání a doložení jako formální naplnění legislativního požadavku.

Přitom prokazování skutečnosti, že navrhovaná stavba splňuje kritéria tepelné ochrany, bylo vždy - i v minulosti - součástí dokumentace pro stavební řízení, stejně tak jako údaje o spotřebách energií. Pravdou je, že těmto údajům se nepřikládala taková důležitost, jakou by si zasloužily. Teprve zákon č. 406 z roku 2000 a jeho prováděcí vyhlášky zavedly pojem „Energetický průkaz budovy“ a tehdejší nové vydání ČSN 73 0540-2-2002 přineslo „Energetický štítek budovy“. Od té doby vývoj opět pokročil a oba tyto pojmy dnešní legislativa už nezná.

Nové předpisy – nové názvy

Hnacím impulzem pro novelizaci legislativy je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES o energetické náročnosti budov jako základní dokument určující požadavky. Energetická náročnost budov je významným faktorem v programu celkového snižování spotřeby EU.

Vyhláška č. 148/2007 a nová ČSN 73 0540-2-2007 přinesly kromě jiného i nové názvy, formy a obsahy. Místo Energetického průkazu je to nyní onen Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) a místo Energetického štítku je to Energetický štítek obálky budovy. Zásadní inovací však je, že PENB je samostatný elaborát, který nesmí vypracovat kdokoliv – může to být energetický auditor, nebo osoba autorizovaná ve vyjmenovaných oborech, ve všech případech však to musí být osoba přezkoušená ministerstvem průmyslu a obchodu, která je uvedená na ministerském seznamu takzvaných energetických expertů.

PENB, na rozdíl od dřívějšího energetického průkazu, který posuzoval stupeň energetické náročnosti budovy pouze z hlediska potřeby tepla pro vytápění, zahrnuje do hodnocení budovy i energii pro přípravu teplé vody, nucené větrání, chlazení, klimatizaci a osvětlení. V bilancích počítá s tepelnými zisky od sluneční radiace, od přítomnosti osob, počítá s energií pro pohon čerpadel a ventilátorů a s energiemi získanými z tepelných či fotovoltaických kolektorů a tepelných čerpadel, či vyrobenými v budově (kogenerace).

Do hodnocení budovy se nezapočítávají domácí a jiné volně umístěné elektrické spotřebiče.

Výsledkem hodnocení je množství dodané energie v kW.h za rok vztažené na 1 m2 celkové vnitřní plochy a zatřídění podle druhu budovy do některé z kategorií, teoreticky „A“ až „G“.

Jak vypadá PENB

Autor: archiv Formu průkazu, jeho obsah i metodiku výpočtů udává vyhláška č 148/2007. Každý průkaz obsahuje identifikační údaje, popis stavební části a popis technických zařízení budovy. V další části musí být věrohodným způsobem prokázáno, že konstrukce budovy splňuje tepelně technické vlastnosti stanovené předpisy, zejména ČSN 73 0540.

Pokud se jedná o novostavbu nad 1.000 m2 celkové vnitřní plochy, je zde nutno uvést výsledky technicko-ekonomického posouzení proveditelnosti alternativních systémů vytápění. Za touto jednoduchou větou se skrývá vyhodnocení možností, dostupnosti a ekonomické návratnosti centrálního zásobování teplem, kombinované výroby elektřiny a tepla, výroby tepla z biomasy, výroby bioplynu, tepelná čerpadla, solární kolektory a fotovoltaické články.

Dále jsou zde uvedeny číselné parametry jednotlivých technických zařízení a dílčí výsledky výpočtů. Poslední a nejdůležitější část pak tvoří grafické znázornění průkazu, ze kterého je patrné zatřídění budovy do kategorie a procentuální rozdělení jednotlivých spotřeb energií. Grafické znázornění se podobou shoduje s energetickým štítkem, proto také bývá celý průkaz někdy veřejností nazýván jako štítek.

Kategorií pro zatřídění budovy je celkem sedm a jsou označeny písmeny A až G. Ka-tegorie D až G včetně jsou považovány za nevyhovující.

Na stavební úřad s průkazem energetické náročnosti

Až na pár výjimek (stavby do 50 m2, dočasné stavby, průmyslové objekty, kostely) potřebujeme PENB při výstavbě všech nových budov, tedy i rodinných domů. Při rekonstrukcích staveb rozhoduje celková podlahová plocha, pokud je větší než 1.000 m2 a pokud změna stavby ovlivňuje její energetickou náročnost, je nutno mít PENB. Tím se rozumí například i zateplování obvodových stěn, střech či výměna oken, pokud změny probíhají na více než 25 % celkové plochy obvodového pláště. Důvodem může být také rekonstrukce zdroje tepla spojená se změnou paliva.

Dále je nutno předložit PENB při prodeji nebo nájmu budov, ale jen u nových nebo větších (nad 1.000 m2) rekonstruovaných budov tehdy, pokud pro ně vyvstala povinnost doložení PENB podle předchozího odstavce.

Platnost PENB je 10 let, poté musí být vypracován znovu.

-Ing. Zdeněk Krejčí, technik ECČB-