Návrh dostavby kostela vznikl jako součást diplomové práce Jana Kurze na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci v roce 2016. Architekt má k této oblasti silnou citovou vazbu, před lety se na Novohradsko přistěhoval a s rodinou žije doslova pár kilometrů od sakrální památky.

Čekání na znovuzrození

Kdysi tady bývala významná obec, v níž se v roce 1779 vybudoval kostel v pozdně barokním slohu. Sloužil do odsunu původních německých obyvatel po 2. světové válce, pak začal chátrat. Koncem 90. let už byla naplánovaná rekonstrukce, ale nedlouho před ní se zřítila hlavní věž, která zbořila chrámovou loď a jednu nosnou zeď. Sakristie a presbytář proměněný v kapli, kde se pořádají příležitostné bohoslužby, už byly obnovené. Chrámová loď na své znovuzrození zatím čeká.

Jak by mohl vypadat

Základem návrhu krovu je kombinace lomeného oblouku, skružové a příhradové soustavy. „Nechtěl jsem, aby konstrukce byla z lepených vazníků, proto jsem vsadil na starou metodu, dříve občas používanou ke konstrukcím mostů nebo ve Francii k zastřešení kasáren. Tím vznikla možnost vytvořit velké lomené oblouky z obyčejných prken, které jsem doplnil příhradovou konstrukcí,“ vysvětluje Jan Kurz.

Chytré řešení

Architekt dodává, že celou soustavu uvádí ve funkčnost styk krokví v úžlabí, dostředná síla se přenáší přes oblouky nosných zdí. Rozporové síly jsou řešené železobetonovým věncem, který se chová jako spojitý nosník ukotvený do základů na jeho koncích. Toto řešení navrhl s ohledem na stáří kostela, aby zamezil trhlinám v původním zdivu a nerovnoměrnému sedání.

Zajímavý skrz naskrz

Uvažovaná výška krovu vychází z původního stavu kostela, více však z výšky okolních stromů. Tak aby špička kostela byla prvním a posledním bodem, na který svítí slunce, také dobře viditelná i z dálky. Návrh hodně využívá masiv, zejména smrk a modřín. Originální je i pojetí dvou střešních hřebenů, které symbolizuje dva národy, Rakušany a Čechy. Střešní krytina by měla být plechová, kvůli hmotnosti. Z exteriéru bude působit uzavřeně, až v interiéru byste uviděli, jak světlo proniká skrz boční stěny úžlabí díky kombinaci plechu a skleněných šindelů.

Vizitka studia
Kurz architekti založili manželé–architekti Zuzana a Jan Kurzovi v roce 2017. Podle magazínu Architect+ patří mezi desítku našich nejlepších mladých architektonických ateliérů. Ve své práci respektují přírodu, vášeň pro materiály v jejich přirozené podobě, smysl pro detail a úctu k tradicím i osvědčeným metodám. Více na kurz.archi.

Další detaily

Kromě dozdění obvodové stěny a štítů se budou řešit také okna a západní dřevěná brána, která by se otevírala na bohoslužby a o svátcích (běžný vstup je ze severní strany). Dále se počítá s vápennými omítkami zvenku i zevnitř, podlahou atypicky provedenou z dubových špalíků, ze dřeva by byly rovněž kostelní lavice. Ale oltář se uvažuje ze skla, jako oslava sklářského řemesla, které zde mělo velkou tradici.

O kostel se stará především spolek Bucherser Heimat Verein v čele s Erichem Altmannem, nicméně podpořit dostavbu této jedinečné památky může každý.

Tento článek jste si mohli přečíst v časopisu Dům&Zahrada, v čísle 8/2022.