Lákavá tvář dřeva
Samozřejmě že exotické druhy dřeva mají lepší vlastnosti než ty tuzemské, zejména pokud jde o životnost a odolnost vůči vodě, ale jsou také podstatně dražší a dopravou z dalekých zemí leckdy zatěžují životní prostředí víc, než jsme si ochotni připustit. Ale
třeba akát, olše či dub patří k vyloženě dlouhodobým odolným druhům, a přitom rostou i u nás - jen jsme jim pod vlivem špatných zkušeností tak trochu přestali důvěřovat.
Například akátová palisáda přežije v zemi i dvě desetiletí a bez kontaktu s půdou o plné půlstoletí více! I proto je možná dražší než nejběžnější smrk či modřín, které naopak můžeme s úspěchem využít pro prvky, u nichž předem počítáme s krátkou životností - pískoviště, dětské prolézačky, oddělovací plůtky...
Dřevo na rozdíl od anorganických materiálů používaných pro zahradní prvky žije. Bezprostředně reaguje na klimatické podmínky a mění svou tvář. Dřevěné molo u jezírka nebo dřevěný nábytek vyschne po dešti rychleji než kámen či beton a navíc se příjemně prohřívá, což uvítáme zejména v přechodných obdobích roku. Díky své elasticitě nehrozí za silnějších mrazů jeho poškození, samozřejmě v případě, že zvolíme kvalitní dřevo a stejně dobrý ochranný prostředek. Nepravidelnost povrchu zase láká opticky - krajinky a suky mohou být výrazným stylotvorným prvkem a jen barbar je dokáže zakrýt lakem, který zajímavou kresbu zničí. Ani barevné odstíny nejsou nezajímavé: každé dřevo, i to ošetřené lazurou, se pod vlivem světelných podmínek
mění. Nejčastěji žloutne, může i červenat či hnědnout. Kdo se nechce vydat takové hříčce přírody všanc, měl by si dřevo vybrat už s ohledem na tuto jeho vlastnost.
Ošetření podle chuti
V zahradě můžeme dřevěné prvky využít s úspěchem jak pro praktické potřeby, tak i pro dekoraci, i když ve většině případů obě funkce tak trochu splývají. Není snad dřevěná terasa zároveň i okrasným prvkem? Trend k využití zahrady zejména pro okrasné a rekreační účely spěje k používání organických přírodních materiálů. A jestliže se v jídelně rádi posadíme k dřevěnému stolu, proč bychom si na zahradě sedali k plastovému? Když chodíme doma po dřevěné podlaze, proč musíme na terase šlapat po betonu?
Na problematiku ošetření dřevěných prvků určených pro venkovní použití už jsme narazili v článku o údržbě dřevěného zahradního nábytku. Ortodoxní zastánci ekologického způsobu života se zcela jistě obejdou bez jakéhokoli ochranného prostředku. Dřevo pak
rychleji stárne a šedne, což může být na jednu stranu do jisté míry vítaným estetickým aspektem, zejména u nábytku v přírodní zahradě, na druhou stranu však budeme muset za pár let pořizovat nový.
Ochranné prostředky ve formě lazur a impregnací brání napadení dřeva dřevokaznými houbami a hmyzem. Pronikají hluboko do struktury dřeva, regulují jeho vlhkost a brání vsakování vody. Kvalitní produkty obsahují také speciální pigmenty bránící šednutí dřeva. Pochopitelný je také požadavek zdravotní nezávadnosti, zejména je-li prostředek určen pro ošetření nábytku nebo prvků, s nimiž přicházejí do styku děti.
Druhy na výběr
Jaký konkrétní druh dřeva zvolit právě pro naši zahradu? Složitá otázka se snadnou odpovědí: poraďte se s odborníkem - zahradním architektem, tesařem, truhlářem. Nejlevnější a nejrozšířenější je dřevo smrkové, které je však zároveň také nejméně
trvanlivým materiálem. Pro prodloužení jeho životnosti je nezbytně nutné použít alespoň lazuru pro prvky umisťované vertikálně (plot, pergola) nebo lépe tlakovou impregnaci, zejména je-li ukládáno na plocho, například na terase.
Atraktivní modřínové dřevo slouží často jako surovina pro výrobu zahradních domků a je mimořádně nasákavé. Není tedy vhodné používat je tam, kde by mohlo přijít do přímého kontaktu s půdou.
Nejlepším tuzemským dřevem pro venkovní účely je akát. Dobře odolává klimatickým vlivům a i v přímém kontaktu s půdou je dlouhověké. Načervenalé dřevo douglasky má podobné vlastnosti a navíc zajímavou strukturu.
Z exotických dřev se nejčastěji setkáme s teakem, extrémně odolným dřevem, kterému neškodí ani celoroční expozice, bez ošetření speciálním olejem však získává stříbrnošedý
patinový potah, aniž by se to projevilo na jeho funkčnosti. Z tropů pochází také bangkirai, velmi tvrdé a dlouhověké dřevo, používané podobně jako teak nejčastěji pro výrobu nábytku a dřevěných teras.
Dřevo jako dekorace
Abychom ale nezůstali pouze u dřeva jako suroviny. Někdy může být i jeho původní, neopracovaný vzhled vítanou součástí zahrady, byť spíše jako dekorace. Třeba zbytek pokáceného velikána, který se nechce pustit životadárné země, může být přírodním okrasným prvkem a zároveň minibiotopem pro vítanou drobnou faunu v zahradě. Lískový keř, bujně rostoucí součást volných živých plotů, může každoročně poskytnout rovné a štíhlé pruty, které svázané ve snop se dají využít pro dekoraci interiéru, podobně jako letorosty některých keřů se zajímavou kůrou - svídy, zákuly nebo bambusu.
