Čtyřpokojový žižkovský byt je ocelovo-zděnou nástavbou z 90. let na činžovním domě z 19. století. Než se do něj manželé se dvěma dětmi nastěhovali, prošel kompletní proměnou, za níž stojí vizuální umělkyně Daniela Baráčková a architekti Jakub Filip Novák a Ján Šefčík ze studia No Architects.

Devětašededesátka a melancholie

Přestože majitelé mají v rodině znalce umění, sami nejsou odborníky, ba ani sběrateli. Vybrali si obraz s čísly 69 od malíře Vladimíra Houdka a melancholické zátiší od Josefa Bolfa. Důvody, proč je oslovila právě tato díla, jsou čistě osobní, tyto dva obrazy nicméně předurčily celkové vyznění interiéru. Doslova se vpily do nového domova a ten je zase odrazem jejich obsahu.
Čísla 69 našla místo na stěně mezi jídelním koutem a kuchyní a jsou patrná téměř všude, vinou se bytem jako jednoticí linka více či méně skrytá. Ať už na nábytku v podobě oblouků, jako dekor dveří skříně v dětském pokoji či na perforovaných krytech topných těles (vzduch proudí malými otvory, jež jsou součástí nenápadného číselného dekoru).

Barva podle obrazu

A kde se odráží melancholické zátiší? Dá se tušit u svítidel ve tvaru slz i na mnoha jiných místech, ne však prvoplánově. Což je případ odstínu stěrky na stěně v obýváku, který vychází z jedné z barev na obrazu, jež visí právě zde. Barvu stěrky vybrala Daniela Baráčková stejně jako další barvy tomuto interiéru na míru tak, aby vzájemně fungovaly.

Interiér roku

Interiér roku
Soutěž Interiér roku, kterou pořádá Institut bytového designu, každoročně oceňuje výjimečné soukromé i veřejné interiéry navržené českými a slovenskými architekty. Časopis a webové stránky DŮM&ZAHRADA jsou mediálním partnerem soutěže. S vítězi kategorií, finalisty i nejzajímavějšími soutěžícími proto postupně čtenáře seznamujeme také na našich internetových stránkách www.dumazahrada.cz.

Kompletní proměna

Nejprve však byt čekala rekonstrukce. Přestože klienti nechtěli hýbat s příčkami v domnění, že to nejde, autoři projektu navrhli nahradit komoru spíží a zvětšit kuchyni zbouráním vstupní šatny. Tu pak zastoupila řada skříní podél otevřeného vstupu do obývacího pokoje se skrytou vychytávkou – jedny dveře při otevření fungují jako průchod do chodby. Topení jako celek zůstalo, jen některá tělesa se měnila nebo zakapotovala. „A když jsme vyměnili jedno původní okno za nové s lepším rámem a zasklením, mohli jsme zbavit byt nepraktického podlahového konvektoru, jehož teplo fungovalo jen jako ochrana proti rosení skla. Což po výměně okna již není potřeba,“ vysvětluje Jakub Filip Novák.

Schodiště: ponechat, nebo nahradit?

Ke slovu přišla nová dřevěná krytina, koupelny dostaly novou sanitu a dlažbu, okna získala předokenní či interiérové rolety, přibyla klimatizace a dlouho se zvažovalo, co s původním schodištěm se žebrovaným zábradlím a masivními sloupky. „Složitě jsme řešili jeho úpravu, aby vyhovovalo klientům i po rekonstrukci, ale nakonec jsme ho museli odstranit a navrhnout nové. Díky tomu pod schody vznikly úložné prostory a další v horním zábradlí, také místo pro pračku, tajné dveře do pracovny s koupelnou a rovněž bezpečné osvětlení stupňů,“ uvádí architekt.

Soukromé území

Nábytek z lakované a dýhované MDF desky nebo masivu je navržený na míru, od jídelního stolu až po postel v ložnici, která je skrytě nápaditá jako celý byt. Po celé délce stěny za postelí se ukrývá peřiňák s polstrováním pro pohodlné opření, čalounění přechází i na lavici u okna a slouží jako němý sluha nebo místo pro relaxaci, protože odsud je úžasný výhled – mimo jiné na další umělecké dílo, obrovskou malbu s názvem Vodopád od Patrika Hábla, která pokrývá slepou část stěny nedalekého bytového domu. A kdybyste se tady pootočili, uvidíte zase něco jiného, třeba tapetu nad postelí s dekorem terrazza. Ostatně o různých úhlech pohledu je celý mezonet, stačí mít otevřené oči a mysl.

Tento

Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada.