Autor: archiv Minulý týden jsme v rubrice Architektura přiblížili projekt jedné z největších staveb, které se na území hlavního města Prahy stavějí – Hala Sazka, která má v roce 2004 hostit Mistrovství světa v hokeji se již nyní realizuje podle architektonického návrhu trutnovského ateliéru ATIP. Složité peripetie z doby někdy před třemi, čtyřmi lety, kdy se o výstavbě multifunkční městské haly pro řádově patnáct tisíc diváků, začalo uvažovat, jsou minulostí. Komplikované hledání investora, různé lokality a čas, který neúprosně (vzhledem k blížícímu se šampionátu) běžel… tak by se dal charakterizovat hektický vývoj "kauzy hala". Kdo si ale dnes vzpomene na alternativní návrhy? Přiblížíme si jeden z nich a také obecné principy platné pro tento typ staveb. Namísto bývalé Lokomotivky ČKD ve Vysočanech měla hokejová hala stát na Hagiboru a jedním ze zájemců o výstavbu tehdy byla i společnost Ellerbe Becket. Tato nadnárodní firma byla založena v roce 1909 a zpočátku fungovala jako architektonická kancelář. Nyní má něco kolem tisícovky zaměstnanců a zabývá se mnoha obory úzce souvisejícími s architekturou. Kromě navrhování staveb Ellerbe Becket realizují také inženýring a management výstavby. Vlastní kanceláře této společnosti dnes najdete po celém světě (Leeds, Moskva, Káhira, Soul, Tokio, San Francisco, Phoenix, Kansas City, Minneapolis, Washington DC a další). Ellerbe Becket tehdy přišli s tím, že zorganizují expertní skupiny, pomohou při tvorbě obchodního plánu pro halu a obří stavbu s pomocí projektového financování PPP (viz dále) zrealizují. Ze sportovních hal, které do té doby po světě realizovali, jmenujme například čínský olympijský stadion Guangnod, další obří haly v Sydney, Saitama Arenu v Japonsku nebo olympijský stadion v Atlantě. Autor: archiv Koncepce, kterou Ellerbe Becket pro pražskou multifunkční halu navrhovali, vycházela z několika základních předpokladů, které dnes při budování podobných zařízení a staveb jsou již běžnější, než tomu bylo před pěti lety. Je nabíledni – a například rostoucí počet multikin v České republice to jen potvrzuje – že sportovní a zábavní stavby tvoří do jisté míry nová městská společenská centra. Tato komerčně zábavní střediska jsou založena na tržním základem a profesionálním managementu, obvykle jsou situována v městském centru (nebo naopak na okraji s dobrou dopravní dostupností). Kumulace obchodních a zábavních center probíhá ve spojení s jinými zábavními zařízeními (aneb pro celou rodinu a pod jednou střechou). Dost často se v urbanistické rovině jedná o regenerace zanedbaných území (tzv. brownfileds). Tady uveďme jeden velmi úspěšný český model, z něhož se většině architektů pravděpodobně zvedá žaludek, ale tržně je velmi úspěšný: liberecký zábavní park a aquapark Babylon patří k dobře tržně zrealizovaným brownfiledům. Díky obrovským finančním objemům se sportovní haly – a ta hagiborsdká by nebyla výjimkou - realizují prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru (tento model je označovaný jako PPP: Public Private Partnership). Ellerbe Becket pak pro pražskou sportovní halu navrhovali toto zajištění financování výstavby a následné provozování soukromými společnostmi. Autor: archiv Zdá se, že před čtyřmi lety s myšlenkami jako například „Sport je zábavou a obchodem“, předběhli dobu. Politická diskuse okolo multifunkční haly přebila diskuse na téma architektonického řešení či tak náročného urbanistického úkolu, jakým hala je. Před třemi lety lidé z Ellerbe Becket tvrdili, že sport může být hybnou pákou zkvalitnění území, stadiony a sportovní haly jsou strategickými společenskými centry… Dnes už o tom málokdo pochybuje. Moderní hala budoucnosti Co takovou multifunkční městskou arénu charakterizuje? Především úspěšné světové haly - takových měřítek musejí být víceúčelové. Tatam je doba, kdy ve městě stál zimní stadión, jehož proměna v cokoliv jiného (například koncertní plochu) trvala týden a navíc na něm při hudební produkci nebylo nic slyšet. Čili nejen sportovní haly, ale i vysoce flexibilní prostory umožňující rychlou přeměnu tak, aby zde bylo možné uspořádat libovolnou akci: koncert, hokejový zápas, basketbalové utkání, ale i lehkoatletický turnaj. Nezapomeňme na ve světě velmi oblíbený box, ale i výstavy, konference, různé lední revue, rodinné programy, muzikálová představení… To všechno musí architekt, či spíš manažer projektu či inženýr dokázat funkčně i prostorově zvládnout při výstavbě obrovské haly. A samozřejmě nezapomeňme na to, že tyto stavby víc než které jiné jsou především projektované pro ekonomický provoz a rychlou návratnost investice. Autor: archiv Vraťme se ale k hagiborské stavbě, která se nakonec nerealizovala. K jedné z úspěšných realizací Ellerbe Becket, na níž se snažili přesvědčit, že by zvládli i tu pražskou, patřila i Manchester Evening News Arena. V té době šlo pravděpodobně o největší sportovní halu v Evropě. Má 16.000 míst pro diváky sledující hokejové zápasy a při konfiguraci prostoru na koncert se do ní vejde ještě o čtyři tisícovky více. Ročně zde probíhá téměř 200 akcí, čili je značně vytížená, v číslech pak jde o 1,5 miliónu diváků v roce. Samozřejmě z hlediska finančně nemovitostního se po vybudování manchasterské haly zvedly ceny nemovitostí v bezprostředním okolí, do lokality vnesla nový večerní život, přilákala další návštěvníky, ale na druhou stranu přinesla obrovskou dopravní zátěž. Realizace této haly probíhala právě za spolupráce veřejného a soukromého sektoru, nakonec se zde realizovalo 10.000 m2 ploch pro volný čas, dalších 50.000 m2 kanceláří a pětihvězdičkový hotel. Podobné haly realizoval Ellerbe Becket také v Leedsu (kde je známý sportovní klub) nebo v americkém Moline (Illinois), kde vyrostl projekt Mark of the Quad. Tam šlo naopak o spojené úsilí několika menších měst, která vytvořila územní centrum (snad jen pro srovnání: stavební náklady ve výši cca 30 milionů USD, 200 akcí za rok, 80 konferencí za rok, 850.000 návštěv ročně). Autor: archiv Nakonec společnost Ellerbe Becket na českém trhu neuspěla a halu realizuje česká loterijní společnost Sazka, resp. její dceřinná společnost Best Sport. Jak jsme detailně psali v článku z minulého týdne, architektonické řešení haly vytvořil ateliér ATIP a stavební dozor a management této miliardové zakázky hlídá (také nadnárodní) společnost Bovis Lend Lease. Všeobecný optimismus kolem haly se nese v duchu, že tato hala pro 16.000 lidí najde své uplatnění. Že koncerty, show a sport se zde produkují v takové míře, aby se náklady v rozumné době vrátily. A