Na co během dne nejčastěji sáhneme, naprosto bezděčně aniž to vůbec vnímáme? Je to obyčejná dveřní klika. Potkáváme ji denně a všude - doma, v kanceláři, ve škole, na úřadech...
V domácnostech se náš kontakt s dveřní klikou ovšem může podstatně lišit podle toho, zda máme garsonku (a jedny dveře), nebo jeden velký prostor - propojené místnosti a tedy naprosté minimum dveří, anebo naopak doslova dveře na každém kroku, jako tomu třeba bývalo zejména ve starších činžovních bytech nebo vilách. To vnímáme zejména tehdy, když dveře a kliky čistíme a omýváme, dveře zdánlivě nekončí, jsou tu pokoje a pokojíčky, komora, spíž, hala a z ní mnoho dveří - na balkón či na terasu, do kuchyně a do pracovny, do spíže a několika ložnic a nakonec samozřejmě dveře vstupní. A všude tady bychom měli mít vhodné kliky, pohodlné a vyhovující do toho kterého prostoru.
Při stavbě rodinného domu nebo kompletní renovaci bytu na to někdy pozapomeneme, jsme tak zaujati vybíráním nových dveří, že se nakonec chytíme za hlavu – ještě kliky! Připomene nám to třeba až prodavač. Nám už ale jakoby scházela energie k přemýšlení o klice. Chyba, je to důležité. Když odhlédneme od designu, kdy by kliky měly dotvářet vzhled a styl celých dveří (v souladu by měla být zárubeň, dveře a kování) existují různé nároky co do kvality, jejich pevnosti v různých zónách domu či bytu. Nemusejí být všude stejné. V místnostech, kde je největší provoz, by měly být kliky nejpevnější a opravdu kvalitní.
Kliku totiž opravdu nevnímáme, až do okamžiku, kdy nám třeba náhle zůstane v ruce. Může to být tím, že se prostě povolil šroubek, nebo – a to je horší případ, koupili jsme kliku nevhodnou, kterou je radno co nejdříve vyměnit. Jaké kliky konkrétně jsou optimální do jednotlivých místností, zda ano či ne kliky plastové, která klika je „klasikou“ a proč, a také jak se kliky dělí - o tom se rozepíšeme příště.
-ag-