Octová voda je poslední dobou vyzdvihována jako šetrný a univerzální prostředek, se kterým se dají čistit okna, spáry mezi dlaždicemi, nerezové baterie, připálené hrnce i sporák s troubou. Ocet je navíc účinným bojovníkem, když přijde na vodní kámen v pračce, myčce nádobí nebo rychlovarné konvici. Při praní ho lze použít místo aviváže, která ničí vlákna některých materiálů a nebývá vlídná ani k lidské pokožce. Tou nejlepší zprávou je, že jde o levnou surovinu, kterou seženete vždy a všude.
Je třeba si ale uvědomit, že ocet obsahuje kyselinu, jež může některé povrchy naleptat. Příkladem je přírodní dřevo. Čištění parket nebo masivního nábytku octovou vodou může vést k narušení laku či jiné ochranné vrstvy a posléze i k poškození samotného dřeva. Stejně tak se ocet nedoporučuje aplikovat na podlahy a obklady z přírodního kamene, a to včetně žuly a mramoru.
Octovým roztokem lze úspěšně čistit vodovodní baterie.
Někdo čistí octovým roztokem i žehličku, tady je ale třeba zvýšená opatrnost, aby ocet nevnikl do jejích útrob. Octem by se neměla otírat ani elektronika; zvláště televizní obrazovky a monitory počítačů či tabletů bychom jím mohli nenávratně zničit.
Ocet funguje rovněž jako rozpouštědlo, když přijde na skvrny na kobercích, oblečení a jiných textiliích. Pozor ale na fleky organického původu - například krev nebo syrové vajíčko ocet rozpustit nezvládne, naopak se ještě více vpijí do tkaniny. Při těchto domácích nehodách proto zasahujte raději s pomocí kuchyňské soli, která do sebe většinu tekutiny vtáhne a zbytek dočistíte navlhčeným kartáčkem.