U venkovního stínění se vyhnete vysokým nákladům i zdravotním rizikům

Způsoby, jak se v létě chránit před teplem v domácnosti, jsou v zásadě dva. Ochlazování interiéru může fungovat na aktivní či pasivní bázi.

Prvky pasivního chlazení odráží tepelnou energii ještě předtím, než má šanci proniknout do interiéru. Navíc tento prostor maximálně zastíní, tudíž se dopadem slunečních paprsků nemůže dále zahřívat. Za prvky pasivního chlazení ovšem nemůžeme pokládat záclony nebo vnitřní žaluzie, ty totiž teplo absorbují a s ochlazením příliš nepomohou.

Naopak mezi nejefektivnější varianty pasivního stínění patří systémy exteriérové stínicí techniky, zejména pak venkovních žaluzií a předokenních rolet. „Venkovní žaluzie zvládnou odstínit až 94 % tepelné energie, tudíž do interiéru nepustí prakticky žádné teplo. V celé řadě případů tak nahradí aktivní chlazení, ke kterému patří například klimatizace. Ta představuje nejen vysokou investici, ale také vysušuje vzduch v místnosti. Při neopatrném používání pak může způsobit i nepříjemnosti v podobě rýmy či letní angíny,“ řekl Petr Přichystal marketingový manažer společnosti LOMAX, která se zabývá produkcí stínicí techniky.

Podle něj jsou přitom venkovní žaluzie mezi zákazníky více preferovanou variantou než venkovní rolety. Žaluzie jsou totiž složené z lamel, které se dají polohovat podle potřeby a podle proměnlivosti počasí. „Lidé si tak sami kontrolují, kolik světla, potažmo tepla si do domu pustí. Předokenní rolety naopak efektivně pomáhají k odhlučnění místnosti a vytváří téměř absolutní tmu. To je dobré z hlediska kvality spánku,“ doplnil marketingový manažer společnosti LOMAX.

Výhoda pasivního chlazení spočívá oproti aktivní variantě i v dodatečných nákladech. U stínicí techniky totiž výdaje s jejím pořízením prakticky končí. Oproti tomu například u klimatizace uživatel zařízení nejprve za nemalý obnos pořídí a následně financuje ještě jeho provoz. „Právě klimatizace patří mezi zařízení s vyšší spotřebou, při současných cenách elektřiny to tedy pro uživatele znamená značný náklad. Nejen že musí počítat s výdaji na vytápění v zimě, ale kvůli klimatizaci zaplatí více také v létě za chlazení,“ upozornil Petr Přichystal.

Aktivní chlazení poskytne klimatizace i tepelné čerpadlo

U varianty aktivního chlazení je vzduch v interiéru ochlazován nejčastěji různými elektronickými zařízeními. V tomto směru jsou v poslední době zmiňována tepelná čerpadla. Ty v takovém případě fungují na reverzním principu, tedy že je jejich chod obrácen a interiér objektu je ochlazován, zatímco teplo z chlazení je mařeno do okolního prostředí. Tato varianta je poměrně nenáročná na celkovou údržbu a lze se s ní často setkat například u rekreačních objektů.

Domácnosti naopak jako aktivní variantu chlazení častěji využívají klimatizace. Ačkoliv tato zařízení teplotu v interiéru spolehlivě a poměrně rychle sníží, je dobré u nich pamatovat i na některá rizika či problematické aspekty. Nepříjemné mohou být přechody mezi příliš klimatizovaným interiérem a horkým venkovním vzduchem. Nelze opomenout ani zdravotní potíže, které klimatizace při svém fungování mohou uživatelům způsobit. Často se hovoří o vysychání sliznic kvůli suchému vzduchu, který ze zařízení proudí. Tyto potíže mohou následně přerůst až do bolesti v krku či angíny.

Zdravotně nezávadnou variantou obrany před letními horky mohou být i obyčejné ventilátory. U nich však platí, že po místnosti pouze víří již teplý vzduch. Určitým vylepšením tak může být jejich vybavení zvlhčovačem vzduchu, který do místnosti pouští i malé kapky vody, a tím jsou pro uživatele příjemnější.