Odkud se bere pitná voda?

O rozdělení vod na povrchové a podzemní jsme již psali, stejně tak jsme se zabývali základními rozdíly mezi oběma druhy.

V minulém díle jsme se dozvěděli, že pitnou vodu můžeme v zásadě získat jen dvěma způsoby – čerpáním z přirozeně chráněných podzemních zdrojů nebo čištěním a chemickou úpravou povrchové vody. První ze jmenovaných variant nám dává kvalitní podzemní vody, kterými jsou balené minerální, pramenité a kojenecké. Aby se zachovala maximální čistota podzemních zdrojů těchto vod, je kolem nich vyhlášeno tzv. ochranné hygienické pásmo, které přesně vymezuje rozsah zakázaných činností v dosahu zdroje, tj. v pásmu ochrany (např. průmyslová a zemědělská činnost, důlní činnost, pohřbívání atd.). Díky této ochraně a přirozené izolaci horninami jsou prakticky vyloučeny průsaky či znečištění podzemních zdrojů lidskou činností.

„Desítky až stovky metrů vrchních vrstev hornin tvoří jakési přírodní filtry, které vodu při průchodu do podzemních úložišť dokonale vyčistí od všech nežádoucích látek,“ vysvětlila ing. Jana Ježková, odbornice na zdroje a kvalitu vody. „Vody, které se z podzemních zdrojů nyní čerpají, mohou být navíc staré i tisíce let, a jsou tedy bez jakýchkoli civilizačních vlivů,“ dodala. Horniny vodám navíc dodávají minerální látky a stopové prvky, které náš organismus potřebuje pro správné fungování.

Voda z povrchových zdrojů může být naopak znečištěna lidskými aktivitami, neboť se nachází na povrchu, nebo blízko povrchu země. S touto vodou se tak běžně setkáváme ve vodních tocích, jezerech apod. Podzemní voda se k nám dostává formou balených pramenitých, minerálních a kojeneckých vod, povrchová voda je pak často hlavním zdrojem pitné vody, která nám doma teče z kohoutku. V povrchových vodách se ovšem mohou nacházet nejrůznější nečistoty, od bakterií, virů až po těžké kovy, chemikálie či třeba léky, včetně hormonů. Aby byla zajištěna zdravotní nezávadnost, je v úpravnách vodáren dále chemicky čištěna a dezinfikována, u nás nejčastěji chlorem. Touto cestou je zbavena živých bakterií, které by mohly ohrozit naše zdraví, viry a mrtvá bakteriální těla v ní však nadále zůstávají. Tato pitná voda je z 99 % určena k jiným účelům než k přímému pití, tj. především k mytí, praní, splachování WC apod. Ke konzumaci by proto měla být používána jen kvalitní podzemní voda.

A v čem se konkrétně liší podzemní a povrchové vody? Následující tabulka znázorňuje, jaké druhy vod se skrývají pod jednotlivými zdroji a jak se upravují.

Aniž si to uvědomujeme, patříme k té šťastnější části světa. Pitné vody máme dostatek a navíc máme početné zdroje podzemních vod. Nejvíce jich nalezneme ve velkém oblouku od západních Čech, přes severní Čechy až po severní Moravu, v menším měřítku jsou také na východní a jihovýchodní Moravě. Celkem u nás máme ke dvěma stům osvědčených a plněných podzemních zdrojů, z nichž nejvíce z nich poskytují přírodní minerální vody.

-Připraveno ve spolupráci s ing. Janou Ježkovou a MUDr. Janou Foltinovou-