Dobrý den do Domu & Zahrady. Váš časopis čtu už spoustu let a mám dojem, že kdysi jste psali o možnosti vytápění přístupové cesty odporovým kabelem. Jelikož si čísla nearchivuju, tak to nemůžu dohledat. Mohli byste mi prosím nějaké informace o tomhle poslat, abych nedělal nějakou úplnou hloupost?
Co mě k tomu v době, kdy je tak drahá elektřina, vedlo? Především to, že náš dům je o kousek níž, než je obecní silnice. Naši cestičku k brance můžu posypávat a odhrabávat, jak chci, ale stačí, aby večer projel pluh a máme všechno na vrátkách a na cestičce. Natáté to přes noc zmrzne a zatímco ostatní jsou v pohodě, my tam máme kluziště. Neustále. Tuhle zimu jsem si zlomil ruku já i manželka. A to rozhodlo. I kdybych na tom měl prodělat kalhoty, za zdravé ruce to stojí.
Ano, tak tohle je samozřejmě problém. A tak vybíráme naše rady ze starších čísel našeho časopisu. Celé stránky jsme čtenáři poslali v pdf, ale vám poskytujeme alespoň stručný výřez.
>>
Pomocí topných kabelů lze chránit jakoukoliv komunikační plochu - chodník, cestu, schodiště apod. K těmto aplikacím se používají speciální topné kabely robustní konstrukce se slaněnou rezistencí a příkony 20-30 W/m. Vyhřívání lze provést z topného okruhu i topné rohože. U pochozích komunikací se topný prvek umisťuje do pískového lože nebo do betonové desky, u schodů, teras apod. do lepicího tmelu. U pojízdných komunikací jednoznačně doporučujeme umístit topný prvek do betonové desky, která bude chránit topný kabel před poškozením při zatížení komunikace automobilem.
Skladba příjezdové cesty
Zpevněný povrch, např. zámková dlažba
Čidlo vlhkosti (voda, sníh, led)
Pískové lože zámkové dlažby
Betonová deska (chrání topný kabel před zatížením vozidly)
Topný kabel nebo rohož
Pevný štěrkový podklad
Pro vyhřívání venkovních ploch se instaluje plošný příkon 300-400 W/m². Takto vysoký výkon je nutný, aby systém mohl správně fungovat i při teplotách hluboko pod bodem mrazu. Velmi důležitá je i správná regulace, která uvede topný systém do provozu již v době, kdy nebezpečí námrazy vzniká. Tedy regulace, která snímá nejen teplotu, ale i přítomnost vlhkosti ve sledované ploše.
- Zpevněný povrch, např. dlažba
- Čidlo vlhkosti (voda, sníh, led)
- Pískový zásyp a podsyp kabelu
- Topný kabel nebo rohož
- Pevný štěrkový podklad (makadam)
Samoregulační kabely
Zatímco odporový topný kabel topí v celé délce stejně a případné zablokování odvodu tepla v některé jeho části vede k místnímu přehřívání, konstrukce samoregulačních kabelů zajišťuje automatickou regulaci topného výkonu v závislosti na okolní teplotě - a to v kterémkoliv místě jeho délky. Kabel je tvořen dvěma měděnými vodiči, mezi nimiž je umístěno polovodivé topné jádro. Při zvyšování okolní teploty vzrůstá odpor topného jádra a tím se snižuje jeho výkon.
Protože samoregulační kabely je možné stříhat na libovolné délky (je pouze omezena maximální délka v závislosti na jištění), nedělají se typové okruhy, ale ke kabelům je nutné použít příslušenství, které umožňuje kabel ukončit (uzavřít elektrický obvod) a připojit připojovací vodič (tzv. studený konec). Samoregulační topné kabely sice automaticky mění svůj výkon v závislosti na okolní teplotě, nikdy se ale úplně nevypínají. Proto i k samoregulačním kabelům je nutná vhodná regulace.
Tři typy regulace
Nejspolehlivější, nejekonomičtější na provoz, ale bohužel také nejdražší na pořízení je regulace, která snímá nejen venkovní teplotu, ale také přítomnost sněhu, ledu nebo vody v místě, které je chráněno před námrazou. V praxi je regulátor umístěn v rozvaděči a pomocí kabelové teplotní sondy snímá venkovní teplotu. Pokud teplota klesne pod nastavenou hodnotu (obvykle +1 °C), sepne proud do druhého (vlhkostního) čidla, které začne hřát. Sníh nebo led, který je na vlhkostním čidle, roztaje a vzniklá vlhkost vodivě propojí dva kovové snímače. Regulátor „pozná“, že hrozí nebezpečí vzniku námrazy, a sepne připojený topný kabel.
Druhou variantou je řízení pouze na základě teploty. Pomocí vhodného termostatu je topný kabel sepnut v případě, že venkovní teplota klesne pod nastavenou hodnotu. V nabídce jsou i tzv. diferenční termostaty - tj. termostaty, u kterých lze nastavit zapínací i vypínací teplotu. Tyto termostaty jsou vhodné pro aplikace, kde uživatel z dlouhodobých zkušeností má ověřeno, že pokud teplota klesne například pod více než -10 °C, mráz je již tak silný, že sníh neodtává. Tento systém je méně přesný a spolehlivý, nedokáže například reagovat na situaci, kdy mrzne, ale není žádný sníh a topný kabel je v provozu zbytečně, na druhou stranu je zajištěno, že kabel alespoň nebude provozován při teplotách nad bodem mrazu.
Poslední možností je ruční ovládání - sepnutí kabelu tedy provede uživatel. Při tomto způsobu bohužel hrozí velmi reálné nebezpečí, že systém v praxi nebude funkční. Pokud uživatel neuvede topný systém v činnost v době, kdy námraza vzniká, dodatečné zapnutí už nemusí mít požadovaný efekt. Pokud je topný kabel ovládán uživatelem ručně a je uveden do provozu až v době, kdy už je na něm vyšší vrstva ledu, vyhřeje kabel v ledu dutiny (tunel), čímž kolem něj vznikne vzduchový obal, který se chová jako tepelná izolace. Přestože je kabel v provozu, námraza neodtává a aplikace je v podstatě nefunkční.
Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům & Zahrada 12/16, autor Tomáš Hranička.