V tomto měsíci stále kvete spousta rostlin, které zdobily naši zahradu už dřív. Zvláště letos k nim přibude řada dalších kvítků, které už měly mít své období za sebou, ale vlivem horkého léta se stáhly a nestačily vyčerpat. Vlhký konec léta je znovu probudí k životu a ony začnou vše dohánět. Nastává optimální období, kdy se zahradník začíná připravovat na další sezónu, ale při své práci je stále obklopen spoustou kvetoucích rostlin, které neustále mění barvy. Cibuloviny Patří ke skupině rostlin, které nás budou provázet na každém kroku celý konec léta i začátek podzimu. Především se můžeme těšit z jejich květenství, které je v září velice bohaté. V tento měsíc kvetou hlavně jiřinky a pozdní odrůdy mečíků a begónie. Ty nám ovšem vydrží jen do prvních mrazíků. Září je ale též hlavním obdobím výsadby jarních cibulovin. Hned na začátku měsíce se pustíme do sázení narcisů, které potřebují k úspěšnému zakořenění teplejší půdu. V druhé polovině září pak dojde řada především na botanické druhy tulipánů, krokusy a další drobné cibuloviny, kterých máme poměrně široký výběr. Vzpomeňme například na bledule a sněženky, ladoňky a ladoničky, talovíny, cibulnaté kosatečky, modřence, puškinie nebo kandíky. Na konci měsíce pak dojde řada i na zahradní tulipány, hyacinty a lilie, které ovšem můžeme podle druhů sázet až do začátku listopadu. Kam s nimi? Vybereme si takové místo, kde jich můžeme vysázet pohromadě větší množství, aby nám lépe vynikly. Obvykle je třídíme podle druhu nebo odrůdy do velkých nebo menších skupin, které budou vzájemně ladit podle období květenství a barvy květů. Cibulovinám většinou vyhovuje slunné místo, maximálně polostín, kde jim připravíme půdu. Záhon hluboce zryjeme, prohnojíme uleželým kompostem, můžeme přidat i trochu rašeliny a vše promíchat s pískem.

Cibule sázíme zhruba do hloubky, která se rovná trojnásobku jejich výšky. V praxi to vypadá tak, že drobné cibuloviny sázíme 6 až 8 cm hluboko a pro větší vyhloubíme jamku okolo 12 až 15 cm. Trvalky Většina vytrvalých rostlin je v září ještě v plném květu. Často dohánějí to, co zameškaly během tropického léta v červencových dnech. I když mezi záhonky na sebe zdaleka upozorňují fialové a purpurové květy, dominují mezi nimi velké sytě žluté a oranžové trsy, které harmonicky zapadají do postupně se měnících barev podzimu. Mezi tyto rostliny zatím příliš nezasahujeme, pouze odstříháváme uvadající květy a žloutnoucí listy. Samozřejmě nezapomínáme na přiměřenou zálivku, lehké kypření půdy a pravidelné odstraňování plevelů. Kdybychom je nechali vysemenit, budeme mít s jejich likvidací na jaře spoustu zbytečné práce. Odkvetlé trvalky pak odstříháváme těsně u země. Pokud je budeme chtít pěstovat na stejném stanovišti i příští rok a nemáme v hlavě pevně zafixovaný obraz zahrádky, vyplatí se ostříhaná místa označit cedulkou se jménem rostliny, popřípadě barvou a obdobím květu. Hledáme nové stanoviště I když trvalky pěstujeme na stejném místě obvykle delší dobu, je dobré po několika letech tyto květiny přesadit jinam, kde nebude stejným druhem vyčerpaná půda. U rostlin, se kterými letos nebudeme hýbat, bude pravděpodobně třeba alespoň rozdělit velké trsy. V takovém případě pro nás nastává optimální období k jejich „stěhování“. Počítejme s tím, že i na novém stanovišti zůstanou několik let, a proto pečlivě vybírejme místo, které bude podle oslunění a typu půdy nejlépe vyhovovat jejich nárokům. Půdu před vysazením do hloubky důkladně zryjeme, obohatíme kompostem, a v případě potřeby upravíme její pH rašelinou nebo naopak mletým vápencem. Samozřejmě musíme vycházet i z estetického požadavku, aby jednotlivé druhy květin spolu ladily. Proto se při větších změnách vyplatí udělat seznam všech druhů s odkazem na dobu a barvu květenství, nakreslit si pastelkou v odpovídající velikosti přibližný tvar jednotlivých trsů, ty pak vystříhat a sestavovat je do předkresleného plánku zahrady. Technicky zdatnější zahrádkáři pak zcela určitě využijí k tomuto skicování počítače. Letničky Záhonky s jednoletými rostlinami mohou mít v této době skutečně odlišnou podobu. Zatímco s některými dřívějšími květinami jsme se již pro letošní rok rozloučili, jiné jsou ještě v plném květu a další necháváme dozrát kvůli semenům. Tomu bude odpovídat i pestrost naší práce. Kvetoucím rostlinkám budeme stále kypřit půdu, odlamovat žloutnoucí listy a zvadlé květy, letničky na semena, jako je např. slunečnice, budeme chránit před vyzobáváním ptáky, uvadající květiny začneme postupně odstraňovat. Po uvolnění celého záhonu půdu hluboce zryjeme, pohnojíme kompostem, popřípadě dalšími hnojivy a připravíme na nový výsev. Kdy to bude? Semena letniček většinou vyséváme v druhé polovině měsíce. Volíme samozřejmě takové typy, které mají schopnost přezimovat, jako je například měsíček, černucha, mák apod. Oseté záhony je dobré označit jmenovkami, abychom na jaře nemuseli hádat, co kde vyroste. Nezapomínejme na ochranu před ptactvem. Různá cingrlátka už někdy na odstrašení přizpůsobivých zvířat nestačí, a proto je dobré nad záhonkem napnout síť, dokud semena nevyklíčí. -šum- Foto: Archiv In