Duby patří k běžně rozšířeným evropským dřevinám, u nás se často setkáte s duby letními (Quercus robur) a zimními (Quercus petraea). Ale ve školkách a zahradnictvích si lze zakoupit i další duby, původně pocházející z jiných končin světa.

Domácí i „náplavy“

Mohutné stromy dorůstající výšky asi 30 metrů se dožívají požehnaného věku přibližně půl století. Rostou spíše pomalu, například až jim bude okolo třiceti let, můžou mít výšku zhruba 10 metrů. Dub letní má rád dostatek podzemní vody, což se vědělo už v době zakládání jihočeských rybníků, kde se jím zpevňovaly hráze. Naopak dub zimní se drží od vody dál, zase lépe zvládne delší období sucha.
Zahrádkářům se často doporučují šlechtěné duby, které se tvarují řezem. Liší se pak nejen výškou či tvarem větví, ale také korunou nebo zbarvením listů a samozřejmě i oblastmi původu. Najdete mezi nimi rovněž stálezelené zástupce.


Pestrý výběr

Z mnoha nepůvodních dubů zmiňme například dub červený, který na podzim potěší cihlově červenými listy. V dospělosti měří asi 20 metrů a má téměř kulatou korunu. Jemu se podobá dub šarlatový dorůstající obdobné výšky, koruna je protáhlejší, podzimní zbarvení listů se může jevit pestřejší (šarlatová červená v různých tónech). Dub bahenní v porovnání s ostatními roste vcelku rychle a tvar jeho koruny evokuje v mládí pyramidu, později zaoblenou. Listy hrají zlatou, červenou až vínovou barvou a jsou zajímavě hluboce vykrajované.
Tyto takzvané červené duby původně pochází z východu Severní Ameriky, u nás se vysazují od 19. století.

Trochu jiný dub

Dub cesmínový (cesmínovitý) patří mezi neopadavé dřeviny. Jiný je rovněž díky tomu, že pochází ze Středomoří, kde se může pyšnit výškou až 20 metrů, u nás to bývá významně méně. Má však rád hodně slunce a teplo, vyberte mu rovněž místo, které ho bude chránit před chladnými větry. A dopřejte mu propustnou půdu, ale pozor na to, aby voda nestála u kořenů, hlavně v zimě.

Pěstování ze žaludu? Proč to nezkusit

Pokud netrváte na konkrétním kultivaru a chcete zkusit vypěstovat dub ze žaludu, udělejte to. Kromě trošky práce vás to nic nestojí. Nejsnáze vám to půjde na podzim, kdy si vyberete zdravé žaludy a zasadíte je na zahradu, asi 10 cm hluboko. Žaludy i bez vašeho přičinění projdou stratifikací a na jaře vyklíčí. Ale klidně to zkuste i teď nebo na jaře, inspirujte se například zde.

Lidové léčitelství

Nejčastěji se využívá odvar z dubové kůry. Působí protizánětlivě (kožní potíže, hemeroidy), tlumí a zastavuje krvácení, urychluje hojení. Komu se nadmíru potí nohy, jistě se už setkal s doporučením, aby si je oplachoval právě odvarem z dubové kůry. A vnitřně má svědčit rozhozenému zažívání. Nebo si uvařte kávu, samozřejmě ze žaludů.

Zdroj: iReceptář.cz