Některé odrůdy zakoupené v zahradnictvích už jako vzrostlé rostliny nemívají jedlé plody a slouží ryze k okrasným účelům. Pokud si chcete na šťavnatém ananasu i pochutnat, ujistěte se, že jde o jedlý kultivar. Nemějte ale přílišná očekávání - aby se plod stal skutečně sladkým a lahodným, potřebuje opravdu hodně tepla a slunce. A jakmile ho jednoho dne odříznete, mateční rostlina uhyne a s pěstováním budete moci začít nanovo.

Jedlý ananas si můžete vypěstovat i z plodu zakoupeného v obchodě. Musí být čerstvý, nepřešlý mrazem a nepřezrálý, se svěží listovou růžicí. Tu opatrně vykroutíme a zbavíme zbytků dužiny. Odstraníme i několik spodních listů, abychom vespodu měli asi 2cm holý pahýlek. Uvidíte na něm hrbolky, ze kterých se vyvinou kořeny. Růžici pak vložíme do sklenice s vodou tak, aby byl ponořený jen ten pahýlek. Vodu pravidelně vyměňujeme.

Když kořínky povyrostou, růžici zasadíme do substrátu pro pokojové rostliny vylehčeného pískem či perlitem. Rostlina koření mělce, takže není třeba extrémně velký květináč, stačí nádoba o průměru 15 cm. Zaléváme pravidelně odstátou vodou přímo do růžice, listy jednou týdně rosíme. Ke zdárnému růstu ananas potřebuje teplé a světlé místo, kam nejde průvan, nejlépe u jižního okna. V létě ocení letnění na slunci.

Průběžně zastřiháváme zaschlé konečky listů a uschlé listy. Není to znak usychání rostliny, ananasovník postupně vytváří listy nové. Aby začal kvést a plodit, potřebuje dorůst do metrové výšky a šířky. Toho se dočkáme tak za dva tři roky.

O plodech ananasu je známo, že jsou pro člověka velmi zdravé, nicméně zdraví prospěšný může být i ananasovník v květináči. Produkuje totiž hodně kyslíku a jeho aroma uvolňuje dýchací cesty. Údajně dokonce zmírňuje chrápání.