Jsou to jednoduché, dlouhými léty ověřená tradiční řešení fasády, ale i moderní fasády s mikrovlákny apod. Investor může mít klasický břízolit nebo moderní pastovitou fasádu… Pojďme se podívat ale na celou problematiku, kterou nás provede Petr Müller, produktový manažer technické malty společnosti Weber, Saint-Gobain.
Ne vždy je zateplovací systém vhodný. Mít zateplenou chatu, kterou navštěvujete jen v létě, jsou celkem vyhozené peníze. Stejně tak se nezateplují historické budovy nebo domy s moderními cihlami s vkládaným zateplovacím systémem do jejich žebrování. A tady nastupují minerální omítky, jaké známe už celá staletí.
Prověřené a pevné
„Toto provedení nemá žádnou specifickou funkci, jde zejména o estetické řešení, které přijde vhod tam, kde estetika hraje velkou roli – například právě u historických budov,“ uvádí Petr Müller, produktový manažer technické malty společnosti Weber. „Přesto však oplývá řadou dobrých vlastností. Takto realizované fasády jsou prodyšné a pevné, jsou nehořlavé a dlouho vydrží,“ jmenuje Petr Müller. Podobně jako v minulosti, hlavním účelem fasády je ochrana obvodové konstrukce proti agresivním účinkům povětrnosti a mechanickému poškození. Díky její pevnosti na ni můžete s klidem připevnit těžké předměty jako třeba osvětlení, kamery, markýzy nebo antény.
Čtěte také
Čtěte také
Technické požadavky na vchodové dveře
Klasická realizace
Takovou fasádu realizujeme buďto strojní, nebo ruční aplikací omítkového souvrství. To sestává z podkladní omítky, která vyrovnává nerovnosti obvodové konstrukce, dále z jemné štukové omítky, která vyhlazuje povrch omítky podkladní, a na závěr z penetrace. Ta homogenizuje povrch podkladu, čímž zvyšuje jeho savost a zlepšuje tak přilnavost následné vrstvy. Poslední vrstvou může být buď fasádní nátěr, většinou určený pro historické stavby, anebo probarvená ušlechtilá pastovitá omítka, kde je k dispozici velká škála barev a struktur. V neposlední řadě je zde i nabídka silnovrstvé omítky břízolitového typu. Všechna tato řešení odpovídají vkusu stavebníka či záměru architekta. „Tato řešení volí i stavebníci, kteří hledají alternativu k postmodernímu stylu současnosti,“ uvádí Petr Müller z Weberu. K použitým produktům pak ještě dodává: „Omítky podkladní a vyhlazovací, jinak zvané štuky, jsou suché směsi, které se před aplikací musí smísit s vodou. Fasádní barvy a ušlechtilé omítky jsou naopak už hotové směsi buď v konzistenci kapalné, jako u fasádních barev, nebo pastózní, jako u ušlechtilé omítky.“
Jako u všeho, je tu několik základních pouček, které je třeba dodržet. „Zásadní je správně zvolit podkladní omítku podle druhu použitého zdicího materiálu. Důležité je to zejména u moderního tepelně-izolačního zdiva, kde se musí používat pouze lehčené omítky,“ upozorňuje Petr Müller. Neméně důležité je pak do míst s vyšším dynamickým namáháním, jako jsou překlady nebo věnce, instalovat ztužující, alkáliím odolnou tkaninu s velikostí ok 8x8 mm a gramáží větší než 170 g/m². „Nerespektování obou uvedených případů vede ke vzniku nedokonalostí ve fasádě, nejčastěji trhlin,“ varuje na závěr Petr Müller z Weberu.
