Společné stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj a ČKAIT k oprávnění autorizovaného technika v oboru pozemní stavby pro zpracování projektové dokumentace (projektu) jednoduché stavby pro bydlení (rodinného domu), která se předkládá ke stavebnímu řízení. Společné stanovisko MMR a ČKAIT k oprávnění autorizovaného technika v oboru pozemní stavby pro zpracování projektu rodinného domu předkládaného ke stavebnímu řízení navazuje a podrobněji rozvádí body a) a b) společného stanoviska MMR a ČKAIT k výkonu vybraných činností ve výstavbě autorizovaným technikem obsaženého v dopisu MMR č.j. 10319/99 - 32/K-351ze dne 16.6.1999. Z § 19 písm. a/ autorizačního zákona a technické povahy (složitosti) stavby rodinného domu (§ 139b odst. (5) písm a) stavebního zákona) vyplývá, že autorizovaný technik v oboru pozemní stavby je oprávněn zpracovat jen ty dílčí části projektu rodinného domu, jejichž odborná náplň odpovídá uvedenému oboru, tzn. zastavovací plán a stavebně technické řešení popsané v příslušném samostatném oddílu souhrnné zprávy a zobrazené na příslušných stavebních výkresech (§ 18 odst. 1 vyhlášky č. 132/1998 Sb.). Proto autorizovaný technik v oboru pozemní stavby je povinen ke zpracování všech dalších dílčích částí projektu rodinného domu, které není oprávněn zpracovat sám, přizvat další projektanty s autorizací v příslušném oboru či specializaci (§46b odst. 1 stavebního zákona); jedná se o • požárně bezpečnostní řešení (specializace "požární bezpečnost"), • řešení jednotlivých druhů technických zařízení stavby - vodovodní přípojky a vnitřní vodovody, kanalizační přípojky a vnitřní kanalizace, elektrické přípojky a vnitřní silnoproudé a telekomunikační rozvody, ochrana před bleskem, plynovodní přípojky a odběrná plynová zařízení, vytápění a vzduchotechnika (obor "technika prostředí staveb", resp. příslušné specializace v rámci tohoto oboru), • statické výpočty (obor "statika a dynamika staveb"). Za projektanta přizvaného v uvedeném smyslu však nelze považovat osobu, která ke zpracování projektu přispěla jen poskytnutím administrativní či technické pomoci nebo odborné konzultace ke speciální dílčí otázce (např. při navrhování neobvyklého konstrukčního řešení), protože takovou asistencí nemůže být dotčena odpovědnost projektanta za správnost, úplnost a proveditelnost zpracovaného projektu, resp. jeho dílčí části (§ 46b odst. 1 stavebního zákona). Členění projektu na jeho dílčí části se podle zmíněných ustanovení zásadně řídí hlediskem odborného obsahu (obor či specializace) řešené problematiky, forma dokumentování (písemná nebo grafická) přitom není rozhodující. Z toho lze vyvodit, že předmětem každé z dílčích částí projektu je určité odborně ucelené řešení dílčí problematiky projektu, které vyžaduje kromě použití zvláštních metodických, terminologických, informačních a technických prostředků také uplatnění zvláštních odborných znalostí, zkušeností a dovedností. Schématické vyznačení rozvodu daného technického zařízení na výkresech (§ 18 odst. 1 písm. c/ vyhlášky č.132/1998 Sb.), je pouze grafickým zobrazením prostorového umístění daného rozvodu v rámci stavby, nelze je však samo o sobě považovat za dílčí část projektu, protože nedokumentuje technické zařízení komplexně. Kromě schématického vyznačení vnitřních rozvodů musí každé technické zařízení, tvořící dílčí část projektu, obsahovat také soubor dalších technických údajů, které jsou co do rozsahu a podrobnosti nezbytné pro přezkoumání přípustnosti navrhovaného řešení ve stavebním řízení (§ 62 stavebního zákona) a pro zpracování dokumentace pro provedení stavby. K těmto údajům, tvořícím samostatný oddíl souhrnné zprávy, patří zejména: • výchozí podmínky pro volbu a dimenzování technického zařízení (podmínky napojení, bilance potřeby apod.), • technické parametry (výkon, životnost, energetická spotřeba apod.) a provozní podmínky (způsob regulace, nároky na údržbu apod.) navrhovaného technického zařízení a odůvodnění jeho volby (provozní a cenová výhodnost), • stavebně technická opatření podmiňující instalaci navrhovaného technického zařízení, • údaje umožňující posoudit, zda a jak jsou splněny požadavky na bezpečnost a užitné vlastnosti navrhovaného řešení, zejména podle vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, vyhlášky č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace a příslušných technických norem. Ke stavebnímu řízení předkládá projekt rodinného domu spolu se žádostí o stavební povolení stavebník (§ 58 odst. 1 stavebního zákona). Stavební úřad může ke stavebnímu řízení přizvat i projektanta, který však není účastníkem tohoto řízení (§ 59 odst. 3 stavebního zákona). K průkazu, že předkládaný projekt byl zpracován oprávněnou osobou, popř. oprávněnými osobami (§ 46a a 46b stavebního zákona), je nezbytné, aby splňoval náležitost podle § 13 odst. 3 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Prakticky to znamená, že každý z projektantů, podílejících se na zpracování projektu, je povinen jím zpracovanou dílčí část projektu opatřit svým vlastnoručním podpisem a otiskem razítka; to se týká jak samostatného oddílu souhrnné zprávy popisujícího danou dílčí část projektu, tak i každého výkresu zobrazujícího tuto dílčí část. Aby projekt rodinného domu splňoval předepsané náležitosti a byl způsobilý pro předložení do stavebního řízení, musí být jeho dílčí části vzájemně zkoordinovány a zkompletovány jako souborné dílo. Ačkoliv způsob zabezpečení koordinace dílčích částí projektu není právně stanoven, lze logicky předpokládat, že uvedenou koordinaci provede ta osoba, která ke zpracování projektu podle § 46b odst.1 stavebního zákona přizvala další projektanty s náležitým oprávněním. Tím není dotčena odpovědnost každého z projektantů za správnost, úplnost a proveditelnost té dílčí části projektu, kterou sám zpracoval (§ 46b odst. 1 stavebního zákona). Zdroj: MMR a ČKAIT