Pokud stavíte dům, pravděpodobně budete limitováni rozměry pozemku, jeho polohou, tvarem, zákony a regulativy… To všechno by měli vyřešit už architekti a projektanti, kteří budou připravovat všechny podklady. Není to práce jednoduchá. Například v povolovacím řízení je třeba zohlednit spoustu dalších aspektů, které třeba s domem ani moc nesouvisí. Například zákon č. 501/2006 v novele 268/2009 přesně určuje odstupové vzdálenosti mezi stavbami, ale jsou tu určité výjimky. Může to být třeba požárně nebezpečný prostor. To znamená, že například nebudete moct postavit dům tři metry od hranice pozemku, ale metry čtyři, protože naproti přes úzkou ulici je vysoký bytový dům nebo veřejná provozovna, která vyžaduje požární techniku se zdvihacím zařízením. Proto potřebují mít větší prostor před domem. Ale pojďme se na orientaci domu na pozemku podívat pěkně postupně.

Zákony pro lidi. Nebo ne?

Kdo někdy stavěl nebo rekonstruoval, jistě má své zkušenosti s úřady. Nejen těmi stavebními, ale i všemi ostatními, které vydávají stanoviska k danému záměru. My z vlastní zkušenosti víme, že měsíční zákonná hranice není v mnohých případech nepropustnou hraniční zdí. Že nesmyslných požadavků na úpravy v jakémsi zájmu (a je jedno, jestli lidí, přírody, architektury, či místního zvyku) je víc než dost. A nejvíc je požadavků na další a další razítka a potvrzení.

Zákonů a požadavků je opravdu hodně. Pojďme si ale projít jen ty nejdůležitější. Začneme u odstupů od hranic pozemku. Výše uvedený zákon říká, že mezi rodinnými domy by měl být minimální odstup sedm metrů, při postavení plotu přesně v půlce to je 3,5 metru od zdi k němu. Od hranice pozemku je pak tato vzdálenost stanovena na 3 metry, stejně jako od komunikace. Samozřejmě, že existují výjimky. Například vzdálenost mezi domy lze snížit i na dva metry a některé stavby mohou jít až na hranici pozemku, ale to jsou výjimky, které musí být potvrzeny mnoha dalšími subjekty (sousedé, hasiči, dodavatelé energií, správce komunikace, obec…). Pokud jsou na stěnách těchto domů okna, výjimky se nepřipouští.

Už jsme nakousli požárně nebezpečné prostory. Ty je důležité definovat už v projektu a projektant musí připravit i podklady pro požárně bezpečnostní řešení. V něm je například třeba vyznačit nástupní plochu požární techniky, požární hydranty, vodní toky apod. Požadavky na požární bezpečnost můžou zcela radikálně změnit mnohé vaše požadavky na umístění stavby.

Dále je tu ohromný problém s přípojkami. Ty spravují samy provozovatelé sítí a vyjadřují se tedy k možnému připojení vašeho domu k nim. Připojení k elektřině, plynu, kanalizaci má svá neměnná pravidla a popravdě jsou ještě neprostupnější než ta na stavebním úřadu. Výběr z těch nejdůležitějších je přehledně v tabulce.

O provedení přípojky

  • O provedení přípojky rozhoduje správce sítě
  • Provedení veřejných sítí je dáno normou
  • Všechny přípojky musí být vedeny kolmo k hlavnímu vedení
  • Při délce nad 50 metrů už nejde o přípojku, ale o veřejný řad
  • Umístění elektroměru a plynoměru musí být přístupné z hranice pozemku
  • Umístění vodoměrné šachty by mělo být do vzdálenosti 2 metrů od hranice pozemku
  • Přípojky vedené přes cizí pozemky jsou předmětem služebnosti
  • Pro připojení na sítě je třeba mít hotový autorizovaný projekt

Příště se podíváme na správné umístění ohledně světových stran.

Tento

Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada 3/18.