Vodní rostliny jsou základem zahradních vodních ploch. Jezírkům dodají na kráse a zvláštnosti. Pokud chováte v jezírku rybičky, vytvářejí jim příjemný stín, kam se rybky mohou schovat v horkých dnech. Některé rostliny také pomáhají udržovat vodu čistou a omezují růst sinic a řas.

Pokud jezírko osazujete, je nutné vzít v potaz mnoho faktorů, nejen to, které rostliny se nám líbí. Některé z nich mají specifické nároky, potřebují různou hloubku vody, velikost vodní nádrže a ne všechny se také snesou vzájemně nakombinované.

Jaké rostliny do hluboké vody?

V hluboké vodě můžete pěstovat dva typy vodních rostlin, a to ty, které jsou zcela ponořené pod hladinou, a pak ty, jejichž listy jsou rozprostřené na vodní hladině.

Vodní rostliny, které jsou zcela pod hladinou, nemají samozřejmě okrasnou funkci, neboť nejsou vidět, ale o to důležitější je jejich čisticí funkce, protože spotřebovávají minerály a oxid uhličitý, čímž zabraňují v přerůstání vodních řas.

K těmto rostlinám patří například růžkatec (Ceratophyllum), pramenička (Fontinalis), bahnička (Eleocharis), stolístek (Myriophyllum) nebo rdest (Potamogeton). Poslední dvě jmenované se hodí do menších nádrží. Růžkatec nemá kořeny, proto jej můžete do vody pouze vhodit a on v ní bude volně plavat. Výhodou prameničky je zase to, že dobře prospívá v tekoucí vodě, proto se dobře hodí do fontánek a kaskádových vodopádů.

Rostliny, které mají kořenový systém, zasaďte do speciálních plastových košů či jiných nádob s otvory, kudy proudí voda. Rostliny potřebují těžkou jílovitou zeminu a navrchu ji ještě zatížíte oblázky. Tento systém je velmi praktický, protože jsou-li rostliny v nádobách, můžete regulovat jejich rozrůstání, případně množení.

Rostliny s listy splývajícími na hladině se vysazují stejně jako ponořené vodní rostliny, a to do perforovaných plastových košů nebo jiných nádob, do jílovité zeminy. Srdíčko rostliny by mělo být nad oblázkovou vrstvou.

Mezi nejoblíbenější patří samozřejmě lekníny (Nymphaea). Přestože působí velmi křehce, většina z nich je odolná a dobře snášejí přezimování venku. Výjimku tvoří pouze tropické druhy. Vybírat můžete od miniaturních leknínů, jež je třeba sázet do hloubky 10-25 cm a které svými listy pokryjí přibližně třetinu metru čtverečního, přes malé (patří zasadit do hloubky 15-45 cm, plocha jejich listů zabere přibližně metr čtvereční), střední (sází se do půlmetrové hloubky a plocha, kterou listy pokryjí, je přibližně 1,5 metru čtverečního), až po obrovské druhy, které je třeba vysadit do hloubky více než půl metru. Jejich listy dokážou pokrýt 2-2,5 metru čtverečního plochy.

Při výběru proto dbejte na to, jak hluboké jezírko máte, ale také na to, že listy rostlin by měly pokrýt maximálně polovinu vodní plochy. Stín, který listy vytvoří, je skvělý pro vodní živočichy, pomáhá ochlazovat vodu a brání růstu řas a sinic, ale celá pokrytá hladina by vytvářela stínu příliš mnoho, zabraňovala by pronikání slunečních paprsků a také by ve vodě špatně koloval vzduch.

Kromě leknínů můžete vybírat i z dalších rostlin, jako například stulík (Nuphar) či plavín (Nymphoides).

Jaké rostliny jsou vhodné pro mělké vody?

Tyto rostliny rostou v největší blízkosti vody, případně na jejím okraji. Jejich kořeny a případně spodní části stonků jsou potopené pod hladinou, a to v hloubce 2-20 cm, podle druhu rostliny, jejich hlavní části však vyrůstají nad vodní hladinou.

K těmto rostlinám patří bahenní kosatce (Iris), jež kvetou v mnoha barevných variacích, dále šípatka (Sagittaria), ďáblík (Calla), jehož drobné bílé květy připomínají květy kaly. Patří sem i zblochan (Glyceria), skřípinec (Scirpus) nebo suchopýr (Eriophorum).

Výhodou rostlin patřících do mělké vody, bahenních rostlin a vlhkomilných rostlin je to, že mohou tvořit přirozený přechod mezi břehem a vodní plochou a také že mohou tvořit přirozené zátiší a větrnou zástěnu právě například pro lekníny, kterým větší vítr neprospívá.

Vlhkomilné rostliny nesázejte přímo do vody, ale na její okraj, mají totiž rády velmi vlhkou zeminu, nikoli však úplné ponoření. Bahenní rostlinky zase můžete vysadit přímo na okraj jezírka, nebo můžete v blízkosti jezírka vytvořit malou bažinku, kde budou tyto rostliny přirozeně kořenit a vyvíjet se.

Speciální skupinku rostlin pak tvoří ty, jež plavou volně na hladině vody, aniž by někde zakořenily. Hodí se do menších nádrží a jezírek, většinou jako doplněk kořenících rostlin. Pomáhají zastiňovat vodní hladinu, než se rozvinou do krásy a do květu lekníny nebo další listnaté rostliny. Do této skupiny patří voďanka (Hydrocharis) či azolka (Azolla) a nádherně kvetoucí vodní hyacint (Eichornia).