Ostře sledované věžáky I.

Na následující tři týdny jsme pro vás do rubriky Architektura připravili třídílný miniseriál o pravděpodobně nejsledovanějších a nejkritizovanějších výškových stavbách nejen v Praze, ale i v České republice. Volně tak navazujeme na předchozí seriál Administrativy dnes (díl věnovaný Charles Square naleznete zde; díl věnovaný administrativní budově BB Centrum zde; seriál o karlínských administrativních je zde a nakonec o článek MIPIMu – největším evropském veletrhu investičních příležitostí naleznete zde). Ano, dnes i v příštích dvou týdnech se podrobně podíváme na pankráckou pláň, kde nejprve mělo vyrůst rozlehlé administrativní centrum City, poté nemělo a poté zase mělo... A jaká je aktuální situace kolem tohoto velkého projektu dnes? Těžko říci, nicméně odpovědi na některé otázky se pokusíme také nalézt. Chcete-li, na začátek navštivte stránky projektu City. Projekt urbanistického řešení pankrácké pláně byl velkým tématem pražské regulace od počátku minulého století. Nejprve se tedy podrobně seznámíme s celou lokalitou a různými návrhy, jak ji zastavět, poté si přiblížíme urbanistickou studii, kterou vypracoval tým amerického architekta Richarda Meiera a na závěr trilogie věnované "ostře sledovaným věžákům" se pokusíme dosavadní vývoj přehledně shrnout. Ostře vanoucí větry nad Pankrácí První plány na využití Pankrácké pláně sahají již do dvacátých a třicátých let minulého století, kdy byl vypracován regulační plán této pražské čtvrti. Jak dále uvádí rozsáhlá studie, kterou zpracoval tým Spojprojektu, tedy ateliér spolupracující s Američanem Richardem Meierem: "Významnější stavební činnost ovšem započala až na konci druhé světové války. V roce 1956 byla vyhlášena soutěž na stavební rozvoj Pankráce, v jejímž rámci byl vypracován podrobný územní plán, který vymezil centrální oblast tohoto území na podélné ose spojující Kavčí Hory s Reitknechtkou pro vyšší budovy celoměstského významu. Roku 1962 bylo jako soutěžní projekt předloženo situační řešení tohoto pozemku a v roce 1969 byl na jeho základě zpracován podrobný územní plán. Zmíněná dokumentace byla podkladem pro výstavbu budovy Motokovu, hotelu Panorama, objektu tehdejšího Československého rozhlasu i pro založení parku ve středu pláně. Začalo se rovněž s výstavbou autobusového nádraží východně od ulice Na Pankráci. Na počátku sedmdesátých let došlo k významnému zlepšení dopravní obsluhy Pankráce v oblasti silniční i městské hromadné dopravy, a to díky výstavbě Nuselského mostu a severojižní magistrály. Po roce 1989 se v souvislosti s výstavbou některých objektů, především plánovaného hotelu Panorama City a další dostavbou autobusového nádraží objevila řada zásadních otazníků." Po sametové revoluci, tedy v roce 1991 byla vypsána soutěž, z níž vzešlo celkem pět návrhů. Žádný návrh však nakonec nebyl přijat jako konečné řešení. Na centrální prostor Pankrácké pláně se vždy pohlíželo jako na významné budoucí městské centrum. Původně se tento prostor považoval za zcela samostatnou oblast, ovšem v současnosti se pokládá za nedílnou součást města. A právě tato koncepce byla v říjnu 1996 zastupitelstvem města Prahy přenesena do znění návrhu územního plánu Prahy, který byl posléze jako konečný územní plán odsouhlasen. K funkcím místního významu by měly přibýt i prvky městské struktury, což tento městský obvod nejen učiní atraktivnějším, ale napomůže přesunu řady institucí a aktivit směrem z Pražské památkové rezervace, kde jsou v současnosti soustředěny. Pražský Manhattan Myšlenky, které se v souvislosti s budoucím vzhledem a kompozicí Pankrácké pláně v poslední době objevovaly, se projevily i v návrzích vzešlých z "Urbanistické ideové soutěže na dostavbu Pankrácké pláně" vypsané Útvarem rozvoje hlavního města Prahy v září 1997. Vítězný návrh ke stávající zástavbě pozemku přidal šest výškových budov. Tato koncepce byla posléze nazvána „Pražský Manhattan“. Protože pro sledování a pochopení dalších osudů vývoje Pankrácké pláně, jsou důležité některé principy, citujme z výsledků již zmiňované „Urbanistické ideové soutěže na dostavbu Pankrácké pláně“. Tehdy porota doporučila, aby byly přijaty následující zásady: - Potřeba dalších výškových budov v siluetě města - Při doplňování počtu výškových budov v této oblasti by se daleko spíše mělo usilovat o konsolidaci stávající skupiny objektů a nikoli jejího dalšího prostorového rozšíření doplněním dalších prvků mimo ni - Počet výškových budov není rozhodujícím faktorem této koncepce výstavby - Ústřední veřejné prostranství (Centrální náměstí) by mělo být situováno na západní straně ulice Na Pankráci a mělo by mírně zasahovat do její východní strany, jež by měla být zcela zastavěna - Prostor mezi ulicemi Pujmanové a Na Pankráci by měl být přístupný chodcům a měl by sloužit jako diagonální jihozápadní komunikace směřující z centrálního prostranství u ulice Na Pankráci - Je žádoucí zachovat kompoziční osu současného Parku družby, s vědomím, že to není hlavní komunikace pro pěší - Bylo by vhodné, aby západní část ulice Hvězdova byla prodloužena na západ od ulice Pujmanové - Roh ulic Hvězdova a Na Pankráci je třeba podstatným způsobem architektonicky zdůraznit V příštím dílu se podrobně podíváme na výstavbu nejvyšší budovy Československého rozhlasu, z níž má po rekonstrukci vyrůst budova City Empiria. -var- Vizualizace a snímky projektu City: ECM