Ostře sledované věžáky III.

Ve dvou předchozích dílech "trojseriálu" o osudech a dalším využití pankrácké pláně jsme se podrobně zabývali urbanistickým řešením i plánovanou výstavbou administrativního centra CITY. (Předchozí díly naleznete v rubrice Architektura) Pokusme se nyní na závěr poněkud objasnit složité peripetie kolem dostavby výškových budov v Praze na Pankráci a další osudy urbanistického projektu Richarda Meiera. Ano, Pankrác je složitý problém, a to nejen z hlediska komplikovaného urbanismu, ale do hry vstupuje také celá řada dalších faktorů – slovo památkářů, architektonické řešení, podlažnost jednotlivých staveb… a v neposlední řadě také „neviditelná ruka trhu“. Trh kancelářských budov se v posledních letech rozběhl především v Praze, je to dáno samozřejmě zahraničními investicemi a také ekonomickou silou našeho hlavního města. Tento vývoj, který se promítá také do oblasti architektury se snažíme systematicky mapovat v dlouhodobém seriálu Administrativy dnes (odkazy na jednotlivé články naleznete v rubrice Architektura): o některých stavbách jsme psali velmi podrobně, jiné nás teprve čekají. Jak to tedy aktuálně vypadá na trhu kancelářských ploch? Nalezne několik desítek tisíc metrů čtverečních na Pankráci své majitele, respektive pronajímatele? Několik vět o pražském trhu kanceláří "Pokračuje trend spočívající ve stěhování firem do lokalit mimo centrum města," uvádí ve své zprávě jedna z významných realitních a poradenských společností Colliers International. Nejvyšší stavební aktivita by i v letošním roce měla být v Praze 4, kde by mělo být dokončeno asi 44 tisíc čtverečních metrů kanceláří. Největším projektem je zde budova Empiria developerské společnosti ECM. Nabídne více než 22 tisíc metrů čtverečních kancelářských ploch, což je letos vůbec největší kancelářský projekt. Druhou oblastí rozsáhlé nové výstavby bude podle specialistů z Colliers International Praha 8, kde by dvě nové budovy měly nabídnout téměř 30 tisíc metrů čtverečních kanceláří. Nájemné v centru i ostatních částech Prahy se v nadcházejícím období nebude nijak výrazně měnit, uvádí Colliers International v analýze českého realitního trhu. Nájemné v nejkvalitnějších budovách v centru metropole se pohybuje od 17 do 19,8 eur (asi 540 až 630 korun) za metr čtvereční měsíčně. Mimo centrum měsíční nájemné u špičkových prostor začíná na 13 eurech (410 korun) a může se vyšplhat až na 16 eur (500 korun) za metr čtvereční. Loni firmy nejčastěji hledaly kancelářské prostory menší než 250 metrů čtverečních, uvádí Colliers. Téměř 40 procent společností mělo zájem o plochu od 250 do 1000 čtverečních metrů. Celkem si firmy pronajaly asi 190 tisíc metrů čtverečních administrativních prostor. Údaj zahrnuje i prodloužení dosavadních smluv. Největší podíl kanceláří si v minulém roce pronajaly společnosti z oboru telekomunikací, zejména díky předpronájmu budovy T-Mobil Arena s 30.000 metry čtverečními kancelářských ploch. Značná poptávka přicházela i od sektoru služeb, bank a leasingových a finančních institucí, píše Colliers International. Prahu 1 si vybíraly zejména právní a konzultantské společnosti, společnosti poskytující služby a farmaceutické firmy. V příštím roce 2004 by podle společnosti Colliers mělo být na trh uvedeno zhruba stejné množství nových administrativních prostor, tedy kolem 130 tisíc metrů čtverečních. Jak tedy podle této analýzy má projekt Pankrác šanci uspět? Jak napsaly Hospodářské noviny, „Pražský hrad prozatím zůstane dominantou hlavního města. Obavy z porušení panoramatu metropole vedly část laické i odborné veřejnosti k ostrým protestům proti zamýšlené stavbě dvou nových mrakodrapů na pankrácké pláni. Hlavním důvodem, proč investorská společnost ECM Finance dočasně ustoupila od projektu vybudovat v Praze "malý Manhattan", jsou však věcnější povahy. "Oba nové mrakodrapy byly usazeny na pozemcích, které nevlastníme," vysvětluje Petr Štyler z ECM Finance." Aktuálně jsme tedy v kauze "ostře sledovaných věžáků" opět v záporné části sinusoidy. A světoznámý americký tvůrce Richard Meier (který byl mimo jiné jedním z pětice finalistů na dostavbu teroristickým útokem zničeného WTC v New Yorku) se prozatím může věnovat dalším projektům. Jeho studie (neboli master plan) počítala s dostavbou trojice stávajících výškových budov a se vznikem dvou nových mrakodrapů. Ty by sice zacelily "díry" v horizontu pankrácké pláně, ale zároveň by koncentrací výrazných stavebních hmot mohly podle odpůrců ohrozit dominantu Pražského hradu. Památkáři, někteří architekti a zástupci veřejnosti jedním dechem upozorňovali na možnost poškození jedinečného pražského horizontu. "Stačilo by postavit budovu do půlky výšky Motokovu a rozhlasu. Tím by byl komplex opticky dotvořen," brojil v tisku jeden z největších kritiků záměru, architekt Vlado Milunić. "Nikdo nikdy netvrdil, že tam budou mrakodrapy skutečně stát. Šlo pouze o návrh, který měl sloužit k širší diskusi," oponoval mu spoluautor architekt Václav Aulický. Abychom ale na závěr našeho seriálu poskytli prostor i druhé straně, dodejme, že City nemá jen odpůrce. Architektonicko – urbanistické řešení našlo i řadu zastánců: mezi ně patří například i Josef Pleskot (mj. autor budovy Metrostavu, o níž jsme psali zde). A nezapomeňme také, že celá tahanice o to, jestli horizont proti Hradu bude takový či jiný začala vlastně vítězným návrhem (!) z již dříve vypsané architektonické soutěže. Ten počítal se šesticí výškových staveb: jejímiž autory byli architekti v čele s Petrem Hrůšou a Petrem Pelčákem. Čili hlasy proti americkému architektovi Richardu Meierovi, který se do zdejšího prostředí snaží vkomponovat prvky americké "mrakodrapové" architektury, mají i další souvislosti, o kterých se obvykle nehovoří. "Stavíme pouze na pozemcích, které nám patří. To je přibližně polovina z území Pentagonu," říká Petr Štyler ze společnosti ECM, podle kterého se budou investice pohybovat mezi šesti až osmi miliardami korun. Z projektu zmizela dvojice výškových budov, jistých změn doznaly také ostatní objekty. Tvůrcem interiérového designu zůstal Richard Meier. Součástí celku nazvaného City budou rekonstruované budovy Motokovu (City Empiria, výška 104 metry) a bývalého Československého rozhlasu (City Tower, výška 109 metrů). K nim je třeba přičíst obchodně-společenské centrum Arkády Pankrác, City Court či City Arenu se společenským sálem až pro 1500 návštěvníků. - var - Snímky: ECM