I když je pěstována převážně jako rostlina ozdobná listem, má velice zajímavé květy. Jsou to maličké 1 až 2 mm široké klásky s nápadně prosvítajícími prašníky samčího květu na vrcholu, pod nímž se ukrývají většinou 2 až 4 samičí květy rozmístěné po celé délce lodyhy. Drobné květenství obyčejně nevyčnívá nad listy, a tak nám ten pravý požitek přinese teprve, když se na ně podíváme hodně zblízka.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Rod, do kterého spadá ostřice nízká, je velmi široký a mnohotvárný. Čítá nejméně 1500 druhů opadavých i stálezelených trsovitých nebo hlíznatých trvalek z mírného až arktického pásu, ale též vysokohorských oblastí tropů. Většina z nich se vyskytuje ve vlhkých lesích a mokřadech, jsou však i výjimky, které dávají přednost vápenitému podkladu a suchu. A právě k nim náleží ostřice nízká, která roste na skalních stepích a vyprahlých trávnících střední Evropy, Balkánského poloostrova a jižních částí Asie. Ve volné přírodě se s ní můžeme setkat i v obdobných lokalitách na našem území. Je řazena mezi rostliny vyžadující zvláštní pozornost.
Květenství
U nás kvete hlavně v březnu a dubnu, výjimečně i v květnu. Plodem je 2,5 až 3 mm veliká mošnička se zahnutým zobáčkem na vrcholu.
Pěstování
Tato trsnatá rostlina dorůstá velikosti od 15 do 30 cm, a proto se v zahrádkách uplatní zejména na větších skalkách. Vhodné místo se však pro ni najde i na trvalkových záhonech, kde vyplní prázdný prostor mezi jednotlivými druhy květin nebo nízkými keři. Většinou se vysazuje ve společenství trav i kvetoucích rostlin, které vyžadují dostatek sluníčka a sucho. Mohou to být rozchodníky, netřesky, hvozdíky nebo aromatické byliny, jako je mateřídouška, levandule, tymián aj.
Pří výběru místa dáme přednost osluněnému, nejlépe drenážovanému stanovišti se zásaditou půdou. Na skalkách se jí bude dařit mezi balvany z čistého vápence nebo kalcitu.
Zimu přečká dobře, její listy obvykle zežloutnou, ale vydrží až do jara, kdy všechny zaschlé ostříháme. Při větších mrazech se vyplatí ochránit podzemní část rostliny chvojím.
Množení
Na jaře nebo na podzim dělením trsů. Semena vyséváme na podzim do studeného pařeniště, při jarním výsevu je musíme přes zimu nechat prochladnout.
Titulní foto: Thinkstockphotos.com