Toto drobné temně fialové až černé ovoce dozrává v lesích i podél polních cest v pozdním létě a po většinu podzimu. Vedle divoce rostoucích ostružiníků často na svých zahrádkách pěstujeme šlechtěné druhy. Jde například o odrůdu Wilsonův raný ostružiník či rostlinu jménem Theodor Reimers. Autor: archiv Zářijová i říjnová zahrádka mnohdy přináší záplavu těchto drobných, černých, lahodných a slaďoučkých plodů, že pak ani nemusíme vědět, jak takovou úrodu zužitkovat. Ostružiny se však dají zpracovat mnoha způsoby, můžeme jimi například poklást koláče, v Rusku s nimi plní také sladké pirohy. Dobré jsou ostružinové ovocné knedlíky z tvarohového těsta. Samozřejmě, že jsou výborné i zasyrova rozdrcené s cukrem jako poleva na pudingy či lívance. Syrové si také ponechají nejvíce vitamínů, které obsahují. Plody ostružiníku křovitého obsahují antokyanové barvivo, organické kyseliny, především citrónovou a jablečnou, slizy, pektin, cukry, provitamín A, vitamín C, větší množství vápníku, fosforu, nejvíce z našeho ovoce obsahují hořčíku, mnoho draslíku, stejně tak železa i manganu a mědi. Při sběru se však nemusíme omezit jen na plody, velmi užitečné jsou i mladé lístky. Obsahují větší množství tříslovin, organických kyselin, flavonoidů, vitamínu C, pektinu a barviv. Mají dezinfekční účinky. Čaje z nich se uplatňují jako podpůrné při léčení střevních obtíží, žaludečních chorob, zánětů ústní dutiny. Lahodný čaj pro běžné pití pak můžeme připravit ze směsi listů ostružiníku, maliníku a jahodníku. Z listů připravujeme nálevy, z plodů dezertní víno, džemy, marmelády, kompoty, sirupy i šťávy. Pár receptů pro inspiraci Salát z ostružin 40 dkg přebraných a opraných ostružin, 10 dkg rozemletých jader vlašských ořechů, 2 žloutky, 15 dkg moučkového cukru, 1 dl přírodního bílého vína, 2 lžičky strouhané citrónové kůry z chemicky neošetřených plodů (jakostní sušenou jemně strouhanou kůru dnes již lze koupit v potravinách). Ostružiny vložíme do mísy a posypeme ořechy. Žloutky ušleháme s cukrem a postupně do směsi zašleháme víno s citrónovou kůrou. Touto omáčkou pak ostružiny přelijeme. Ostružinový džem s jablky Na 1 kg ostružin, 1 kg jablek (mohou být i méně kvalitní, například padané) 1 kg cukru. Nejprve podusíme jablka do měkka, pak přidáme celé ostružiny a cukr. Vaříme za stálého míchání do zhoustnutí. Horkým džemem plníme vypařené sklenice. Uzavřeme je víčky, obrátíme dnem vzhůru a dáme vychladnout. Můžeme je i sterilizovat, a to 10 minut při 85oC. Ostružinový sirup Na 1 l šťávy budeme potřebovat 1,5 kg cukru a 6 g kyseliny citrónové. Nejprve použijeme odšťavňovač a vylisujeme z ostružin šťávu. Tu pak můžeme zředit v poměru 3 díly šťávy na 1 díl vody. Tekutinu pak zahřejeme na 80oC, přidáme cukr a kyselinu citrónovou. Za stálého míchání rozpustíme cukr. Horký sirup nalejeme do vypařených láhví, uzavřeme vyvařenými korkovými zátkami, které po vychladnutí můžeme ještě přelít rozpuštěným voskem nebo parafínem. Ostružinové dezertní víno 10 l přefiltrované ostružinové šťávy – stačí překapat přes čisté plátýnko, 2,4 l vody, 2,7 kg cukru, 2 g živné soli a zákvas čisté kultury vinných kvasinek. Všechny suroviny smícháme do demižónů a víno necháváme kvasit uzavřené kvasnou zátkou při teplotě 20oC. Po skončení bouřlivého kvašení přeneseme nádoby do místnosti s teplotou asi 15oC. Víno necháme pomalu dokvášet. Po úplném dokvašení přidáme ke stočenému vínu 1,2 kg cukru. Tak získáme přibližně 14,5 l dezertního ostružinového vína. -daš-