Červenec je měsícem s nejvyššími teplotami, které čas od času bývají vystřídány přívalovými dešti. Velké množství vody občas způsobí záplavy, ale mnohdy se ani nestačí pořádně vsáknout. Proto je třeba více než jindy pamatovat na stálou vlhkost půdy a spolu se zálivkou dodávat rostlinám i výživu. Budou to především hnojiva obsahující draslík, fosfor a dusík, pamatovat bychom však měli i na kompost, který současně poslouží jako ochranná mulčovací vrstva. Začínáme řezem První třetina měsíce bývá nejvhodnějším obdobím k letnímu řezu mladých stromků. Odstraňujeme především konkurenční výhony, které směřují dovnitř koruny nebo rostou kolmo vzhůru. Ty nejprve zkrátíme přibližně na polovinu a za 14 dní až na patku. Současně se můžeme pustit do ohýbání výhonů rostoucích šikmo vzhůru, pokud nejsou příliš zahuštěné. Pokud je nebudeme chtít využít ke stavbě korunky, uvážeme je do vodorovné polohy, abychom zpomalili jejich růst, a tím pádem podpořili tvorbu nových pupenů. Co, jak a proč řezat? Červenec je rovněž optimálním obdobím pro řez jádrovin a zvláště třešní, višní a raných slivoní. Někdo je řeže před sklizní, jiný až po ní, podstatné však je, že řezem v tomto čase přispěje k tvorbě hojivého závalu po obvodu ran a současně k lepšímu vyzrání plodonosných větví. Předsklizňovým řezem jabloní pak podstatně zpomalíme vegetační růst, a stromy tak budou moci dodávat větší množství živin ovoci. Jablka po takovém zásahu více vyrostou, lépe se vybarví, zlepší se jejich skladovatelnost a současně sníží výskyt hořké pihovatosti. Očkování Od poloviny měsíce je rovněž možné začít s očkováním podnoží. Tato práce se může protáhnout až do konce srpna, a proto volíme pořadí jednotlivých ovocných druhů podle toho, jak rychle ztrácejí mízu. Obvykle začínáme s peckovinami, především slivoněmi, semenáči švestek, meruňkami a broskvemi. Pak následují jádroviny, kdy se zaměříme především na semenáče a typové podnože. Nakonec přijde na řadu mahalebka a myrobalán. Pro tento zásah si vybereme teplejší počasí, kdy se naříznutá kůra lehce odchlípne od kmene a očka dobře přirůstají. Musíme si ale dát pozor na dlouhotrvající sucho, kdy stromy ztrácejí mízu. Jestliže nás takové počasí potká, budeme muset podnože před plánovaným očkováním opakovaně a řádně zavlažovat. Sklizeň bobulovin První prázdninový měsíc začínáme sklízet angrešt a rybíz, později i maliny. Abychom podpořili budoucí úrodu, odřežeme bezprostředně po sklizni staré větve angreštu a rybízu a u země odplozené pruty maliníku. Nově rašící výhony maliníku raději vyvážeme. Nakonec okolo všech keříků bobulovin vytrháme plevel, půdu mělce okopáme a namulčujeme kompostem. Spadalé nahnilé plody nezahrabáváme ani nedáváme do kompostu, ale likvidujeme. Ochrana po sklizni Očesané a ořezané keře bobulovin ovšem nenecháme svému osudu, ale budeme si i nadále pozorně všímat jejich zdravotního stavu. Například malé nahnědlé skvrny na listech rybízu mohou být projevem antraknózy. Ta se šíří především za vlhkého počasí. Preventivní ochranou je postřik Dithane DG. Obzvláště černý rybíz bývá napadán rzí vejmutovkovou, na kterou nás mohou upozornit skvrny na rubu listů a následně předčasný opad. Nemoc se vyskytuje v místech, kde rostou její mezihostitelé, což je vejmutovka a limba. K chemickému zákroku, ale i prevenci lze po sklizni použít Fundasol 50 WP nebo Beaton 25 WP. Vtíravé vosy Nebezpečím pro dozrávající jádrové ovoce a současně nepříjemnými společníky se v tomto období mohou stát vosy. Můžeme se jim bránit především tím, že budeme pravidelně sbírat a likvidovat spadané plody. Není dobré je pohazovat ani na kompost, kde si je obtížný hmyz stejně najde. Pokud je nenecháme vyvést spolu s domovním odpadem, je dobré vykopat v rohu zahrady jámu, kde zahnívající ovoce ještě přehodíme vrstvou vápna. Jestliže se už vosy ve vaší zahrádce usídlily a objevíte jejich hnízdo, je třeba proti nim použít již razantnějších prostředků, jako je například Karathe nebo Actelit. Jahody Na přelomu července a srpna zakládáme nové výsadby jahod, a proto bychom si pro ně už na počátku měsíce měli připravit záhon. Vzhledem k tomu, že není dobré pěstovat tyto plodiny déle než 3 roky po sobě na jednom místě, vybereme si nový záhonek s kyprou a dobře prohnojenou půdou. Jestliže jsme spokojeni se současnou odrůdou a nechceme si kupovat nové sazenice, vypěstujeme si je sami z matečních rostlin. U každé si vytipujeme 2 nejvyvinutější výhony, které necháme zakořenit v kelímku s rašelinou. Mnohdy už mají dokonce vyvinuté kořeny, takže se poměrně snadno uchytí. Po zakořenění je přepícháme na vzdálenost 8 cm do truhlíků, které pokud možno vložíme pod fóliový kryt. Jakmile přestanou potřebovat ochranu a porostou i v otevřeném prostředí, přesadíme je na záhon do řádků vzdálených 60 cm, v rozmezí 30 cm mezi jednotlivými rostlinami. Zrušený záhon po staré výsadbě využijeme k pěstování pozdní zeleniny nebo rostlin pro zelené hnojení. -ra-