Panelové domy zná každý z nás. Pokud se o nich mluví, představujeme si vysoké, betonové a nepříliš vábně vyhlížející budovy. S takovými budovami se setkáváme všude na světě. Jejich účel je nám všem známí, proto jsme se s jejich vzhledem smířili. Jejich čas se již většinou naplnil a většinu z nich čeká rekonstrukce. Nejde o celou likvidaci až do základů, ale o postupnou rekonstrukci díky níž budovy dostanou nový vzhled a které pak budou vyhovovat součastný požadavkům. Tyto rekonstrukce se začali uskutečňovat ve Francii již koncem roku 1970 a roku 1980 se počet rekonstrukcí ještě zvýšil. U nás je však tento projekt zatím v počátku. V současné době je v celé zemi přestaveno více jak 1000 000 budov, roční rekonstrukce představuje asi 120 000 bytů. K rekonstrukcím se přistoupilo především kvůli jejich architektonickému vzhledu, nedostatkům potřebného vybavení a nedostačujícím zvukovým a tepelným izolacím. Přestavba panelových domů se však netýká jen těch obytných, ale je i součástí renovace celého města. Na takových to projektech se podílí jako generální investor Správa sociálních bytů HLM, pod které byty spadají, dále pak architekti, urbanisté, projekční kanceláře, dodavatelské podniky a kontrolní orgány. Na financování se pak podílí dvaceti procenty stát, pěti procenty samospráva, HLM financuje třicet procent a nájemníci čtyřicet pět procent. Na semináři, který se konal v Praze minulého roku a byl věnován francouzským zkušenostem, se vyjádřil Trierry Lesage ze společnosti Club HLM International a své názory též podložil konkrétními příklady. Mezi jeho příklady patřila například rekonstrukce panelových domů v Sant-Denis. Tato čtvrť je poblíž Paříže a domy, které v ní byly rekonstruovány byly postaveny roku 1935. K rekonstrukci došlo především z důvodů nevyhovujícího sociálního zařízení, především koupelen, které neměly plochu ani 1 metr čtvereční. Projekt se týkal i přestavby střechy, potrubních rozvodů, výtahů a celkové renovace bytů. Po úpravě jednotlivých bytů se pak vyskytly architektonické problémy s umístěním potrubní sítě a ventilační šachty, která již nemohla být vedena stropem. Problém byl vyřešením, že byly umístěny na fasádu a vbudovány do betonu. Nakonec se tak dosáhlo i zajímavého a moderního vzhledu celé budovy. Dalším příkladem bylo nové město na jihozápadě Francie a to Mourenx. Toto město sloužilo k jako zázemí pro těžbu velkého ložiska zemního plynu. Momentálně těžba končí a tak město je pomalu opouštěno. Nejprve se přemýšlelo o jeho zbourání, ale studie prokázaly, že je po větších bytech velká poptávka a tak se začalo s rekonstrukcí. Nejprve prošlo rekonstrukcí horní patro, kde vznikly dva byty. Volného místa se využilo pro stavbu lodžií, které nevyčnívají z fasády. Modernizace se dosáhlo pokrytím lícní strany rekonstituovaným kamenem. Původní architektura zůstala neporušená, neboť byla zajímavá. Mezi modernizované budovy zařadil i budovy z Chatellrault - město v centrální části Francie. K přestavbě se přistoupilo, protože se má toto město stát důležitým městským centrem. Důvodem k přestavbě města Corbeil-Essene byla nejen oprava budov a bytů, ale i nutnost integrovat dvě čtvrti v sousedství. Podobných rekonstrukcí po stylu francouzů bylo využito i za hranicemi města, například v ruském Jekatěburgu. Je možné, že se s podobnými projekty setkáme i u nás. Momentálně je totiž připravován projekt o přestavbě sídliště Antala Staška na Praze 4, k jeho realizaci dojde hned jak ho příslušné orgány schválí. Stane se opravdu tento sen skutečností a naše sídliště odhodí šedivý kabát?