Mluvit o kabátku je vlastně nepřesné, dům je sice částečně vyzdívaný (první nadzemní podlaží), ale druhé podlaží už je čistá dřevostavba. Pokud někdo na domě pocítí vliv uměřené skandinávské architektury, nemusí to být náhoda. Ing. arch. Bradáč absolvoval roční stáž v Helsinkách.

Rodinný dům stojí na obdélníkové parcele, která se k jihovýchodu svažuje. Dům je posazený do horní části parcely, pod ním se rozkládá osídlené údolí, obklopené zelenými kopci.

Skupina Monom, kterou arch. Bradáč založil, o tomto domě uvádí: Přízemí je výškově členěno na tři úrovně sledující spád terénu. Nejnižší úroveň je přes velké prosklené plochy a malou terasu propojena s koupacím jezírkem. V jihovýchodním otevřeném rohu domu je velká jídelní terasa obklopená okrasnými trávami a bylinkovým záhonem. Dům je obložen modřínovými prkny, všechna okna jsou kryta hliníkovými žaluziemi.

Proč chceme rovné parcely?

Většinou si představujeme, že náš stavební pozemek bude, jako když střelí, ale pokud možno někde nahoře, s pěkným výhledem. Jsme-li na kopci, musí se klesat, a tak často za pozemky s omračujícími výhledy platíme daň v podobě svahu. Tu mírného, tu prudkého. Není třeba se takové parcely obávat.

Při sklonu do 10°, což můžeme považovat za mírný svah, stačí u domu odstupňování o půl podlaží. (Jen pro zajímavost, po půl podlažích stoupá např. Loosova /Müllerova/ vila, i když svah, v němž stojí, je spíš prudší, a vnitřní prostor je nádherný.) Při velkém spádu se může řešit dispozice domu vystřídáním o celé podlaží, kdy spodní patro vytváří svým stropem terasu o podlaží výš. Nesporně právě svažité parcely jsou vždy pro architekta velkou výzvou a umožňují vzniknout nekonvenčním, nápaditým řešením. A dobrý projektant je navíc veden snahou ušetřit rovnější část pozemku pro zahradu.

Efektním, a také ekologickým a ekonomicky úsporným řešením (vytápění) je zanořování domů do svahu, ovšem celkové stavební náklady při volbě této cesty spíš vzrostou.

Při zastavování svahu by nemělo docházet k porušení přirozeného sklonu terénu, a je také nutné zohlednit některé technické problémy, jako např. napojení na veřejnou komunikaci, provedení hydrogeologického průzkumu podloží, kvalitní založení, bezproblémový odvod vody, izolace proti vodě, zpevnění svahů a statický výpočet stěn, které musí odolávat zemním tlakům. Realizace domu pod veřejnou komunikací je mnohonásobně dražší než nad, při stavbě přípojek inženýrských sítí se nevyhneme speciálním zařízením (např. přečerpávací stanice u kanalizace).

Při dobrém projektu však získáme ve svahu výhledy a intimní průhledy do kraje, které se hned tak něčemu nevyrovnají.

Tip: Navštivte dům ještě jednou a poznejte ho i z jiných úhlů. V listopadovém čísle časopisu Dům a zahrada vás domem provedou jeho majitelé. Časopis vychází 18. října.