Pokud stavíte dům, měli byste zvážit, jak kvalitní fólii si pořídíte. Pokud budete při její koupi hledět na jednotky tisíc korun, může se stát, že vás po dvaceti letech okolnosti donutí sundat střešní tašky a fólii vyměnit. V opačném případě vám střecha vydrží funkční i padesát let.

Podstřešní fólie podle projektanta Martina Perlíka:

„Doplňková hydroizolační fólie je na střeše velmi důležitá, ale bohužel i někdy velmi podceňovaná. Chrání podstřešní prostory před vlhkostí, která v extrémních případech náhodou pronikne skrz skládanou krytinu. Navíc pomáhá i před proniklou vlhkostí při poruše střešního pláště. Pokud je však tato vrstva neodborně položena a půdní prostor je dokonce špatně odvětraný, začne se tam shlukovat vlhkost, která se může dostat do tepelné izolace. Kvalitní fólie po správném položení vlhkost z jedné strany odvede a z druhé ji nepustí zpět,“ říká profesionální pokrývač Jiří Liška.

Lepší fólie podle něj mohou vydržet až 50 let, levnější pak mají životnost dle dosavadních zkušeností od 10 do 20 roků. Michal Ponec ze společnosti Betonpres, která vyrábí tašky na střechy a střešní doplňky, vypočítává, že podíl ceny fólie na běžné střeše včetně práce přijde zhruba na 5 až 10 procent z celkové ceny pokládky střechy.

Čtěte také

Rekonstruovaná sklárna Milovy

Čtěte také

Velkorysá rekonstrukce udělala z domu sklářského mistra stylové bydlení


„Levnější fólie na běžnou střechu stojí zhruba do deseti tisíc korun. Ta dražší do dvaceti tisíc,“ říká Ponec, podle kterého se na tomto materiálu vyplatí nešetřit. „Někteří investoři při osekávání nákladů na dům z nevědomosti šetří právě zde, ale to podle nás není dobré řešení. Každopádně tuto doplňkovou hydroizolační vrstvu by měl pokládat proškolený pokrývač nebo stavební firma. Musí se dbát na detaily, které bývají často nejslabším místem střešního pláště. Například položená fólie by se měla ve většině případů zakrýt z obou stran do čtyř týdnů tak, aby se zamezilo degradaci způsobené UV zářením. Při dlouhodobém vystavení slunci se totiž membrána rozkládá a postupem času může ztrácet své původní vlastnosti,“ upozorňuje Ponec.

Velmi diskutované téma v oboru v posledních letech je, jak napojit doplňkovou hydroizolační vrstvu na komín. Podle platné legislativy nesmí být totiž ve vzdálenosti pět centimetrů od komína žádný hořlavý materiál. Aby byla fólie funkční, je ji přitom nutné napojit vodotěsně bez mezery. „V takovém případě jsou pak nekonečné dohady mezi kominíky a pokrývači. Řešení je přitom na projektantech domu, kteří se s tím musejí a umějí vypořádat,“ popisuje Michal Ponec.

Zdroj: Betonpres, stavebni-vzdelani