Méně známým nepřítelem fasád je třímilimetrový pavouček cedivečka zápřední. Pod tímto roztomilým jménem se skrývá pavouk nenápadného vzhledu, který se usidluje na omítkách budov a esteticky je hyzdí svými pavučinami. „Zhruba pěticentimetrové pavučiny vytváří zejména v přesahu střechy nebo pod římsami, kde je hmyz chráněn před deštěm. Postupně se na ně chytá prach a další nečistoty, takže zeď působí špinavě,” vysvětluje Tomáš Pošta z Weberu. Své pavučiny cedivečka nepožírá, takže na fasádě zůstávají i po její smrti.
Cedivečka se vyskytuje pravděpodobně v celé republice, největší pole působnosti má však ve větších městech. „Cedivečka je suchomilná a teplomilná a velká města představují největší tepelné ostrovy. Nejvíce se tedy vyskytuje v Praze, i proto se jí přezdívá pražský pavouk,” říká Tomáš Pošta. Kromě teploty rozhoduje o tom, kde se cedivečka usadí, také charakter omítky. Přednost dává světlým odstínům, protože odráží více UV záření a jsou atraktivnější pro drobný hmyz, jímž se pavouk živí. Častěji se také vyskytuje na novějších fasádách.
Samy pavučinky by nebyly vidět, kdyby se na ně nechytal prach
Znečištění drobnými pavučinami majitelé domů často nevěnují pozornost, jejich odstranění přitom není vůbec náročné. „Začneme tím, že snadno uvolnitelné nečistoty odstraníme za pomoci koštěte či kartáčku. Na hrubší nečistoty si pak připravíme fasádní čisticí přípravek, který naředíme čistou vodou. Roztok by neměl obsahovat víc než 20 % čisticího prostředku,” vysvětluje Tomáš Pošta. Vhodný poměr ředění nejprve vyzkoušíme na malé ploše, a je-li vhodný, naneseme jej stříkáním či s pomocí válečku na celou plochu znečištěné fasády. Pak už jen prostředek opláchneme (ideálně tlakovou) vodou. „Tlak vody by neměl překročit 100 barů. Při oplachování doporučujeme vyzkoušet tlak vody pomalým přibližováním trysky, aby nedošlo k mechanickému poškození povrchu,” varuje odborník z Weberu. Pavučiny i špína na něm usazené se pak jednoduše spláchnou.
Zdroj: Weber
