Stejně jako řada jiných rostlin, muškáty po odkvětu neodumírají, jen se připravují na zimní odpočinek. Pokud bychom je nutili k růstu a k dalšímu kvetení během zimního období, rostliny by se vysílily a mohly by uhynout. Růst tedy není v této době žádoucí a musíme udělat všechno proto, abychom ho potlačili, ale přitom uchovali rostliny při životě.

V druhé polovině září proto přestaneme muškáty hnojit hnojivy podporujícími růst a nakvétání. Místo toho můžeme zvolit hnojiva podporující vyzrávání rostlinných pletiv, neužíváme je však déle než měsíc. Koncem října, před příchodem prvních mrazíků, už muškáty nehnojíme vůbec ničím a postupně jim omezujeme zálivku. V té době je také seřízneme těsně nad kolénkem tak, aby rostliny zachovaly jen asi 1/3 své velikosti.

Odstraníme všechny zbylé květy a uschlé listy a muškáty důkladně prohlédneme, abychom se ubezpečili, že nejsou napadeny plísní nebo škůdci. Nemá smysl zazimovávat nemocné rostliny, zbytečně by jen nakazily ty zdravé.

Muškáty pak umístíme na světlé a chladné místo - ideální teplota pro jejich přezimování je 6-8 °C. Nemáte-li zimní zahradu, najděte pro ně místo u okna v nevytápěné chodbě. Během zimy je zalévejte jen jednou týdně nebo jednou za čtrnáct dní, aby substrát zcela nevyschl, ale nebyl ani trvale vlhký.

Teprve od března můžeme zálivku navýšit a postupně začít s přihnojováním. V dubnu už pak zaléváme a hnojíme pravidelně.