Začátek podzimu obvykle znamená poslední sklizeň. Dozrávají poslední rajčata, ale i poslední papriky či okurky. Svůj čas mají také jabloně a hrušně, na nichž dozrávají šťavnaté plody. Pokud nechcete, aby vám záhony, z nichž vytáhnete poslední mrkve, hned zarostly plevelem (a to se vlivem podzimních dešťů stane rychle), můžete záhony znovu využít.
Připravte si zázvorový shot plný vitaminů. Tady je recept:
Jak pěstovat zeleninu na podzim?
Zatímco jarnímu pěstování zeleniny předchází zdlouhavá likvidace plevele a celková úprava záhonů, na podzim stačí půdu urovnat hráběmi, lehce nakypřit a odplevelit. Poté můžete začít s výsevem. Ideální je zelenina s krátkou vegetační dobou – zejména taková, která vyroste za 2 až 3 měsíce. To znamená, že nová rajčata už sice nevypěstujete, ale salát plný vitaminů ano.
Špenát
Špenát patří k těm druhům zeleniny, kterým se bude dařit jak na jaře, tak i v zimě. Pěstujte jej na slunném stanovišti, případně v polostínu. Semena vysévejte do hloubky 2 cm, mezi jednotlivými semeny ponechte asi 10 cm. Mezi jednotlivými řádky 15 až 20 cm. První lístky budete moct sklízet zhruba měsíc po výsevu. Pokud nebude dostatečně pršet, nezapomínejte na vydatnou zálivku. Více péče špenát nepotřebuje.
ZAJÍMAVOST: Špenát obsahuje až 4× více betakarotenu než brokolice. Najdete v něm vlákninu snižující hladinu cholesterolu v krvi, navíc jde o bohatý zdroj kyseliny listové. Oceníte jej zejména na podzim v období nachlazení – a to pro jeho vysoký obsah vitaminu C. Pokud vás překvapí podzimní rýmička, kromě čerstvé zeleniny jistě oceníte také bylinky proti nachlazení.
Kterou zeleninu můžete vysévat i sklízet na podzim?
Ředkvičky
Protože ředkvičky můžete sklízet již po 2 až 3 týdnech, bude se jim skvěle dařit i na podzim. Doba, po kterou porostou, samozřejmě závisí na venkovních teplotách. Pokud budete vysévat na podzim, vybírejte si z celoročních odrůd s malými listy. Velké listy by bulvám zbytečně ubíraly na energii.
Ředkvičky se vysévají do hloubky 1 cm, mezi semeny nechte cca 8 cm a mezi řádky pak 15 cm.
ZAJÍMAVOST: Přestože je ředkvička pálivá a plná vody, obsahuje spoustu užitečných látek. Mezi nimi například vitamin C, kyselinu listovou, vitamin K, ale také minerální látky, jako jsou draslík, zinek či fosfor. Za onou pálivostí stojí látka zvaná glukofinolát.
Roketa
Máte chuť na cokoliv s „listy“? Pak si vypěstujte roketu. Její první listy můžete sklízet již po 3 týdnech, navíc je velmi nenáročná. Pěstovat ji nemusíte jen v záhonech, ale klidně v truhlíku na balkonu. Roketa se vysévá do hloubky 1 cm, mezi jednotlivými řádky nechte 10 cm. Samotné řádky však vysévejte hustě, protože má velmi malá semínka.
ZAJÍMAVOST: Pokud máte potíže se svým trávením, roketa je pro vás jako dělaná. Působí mírně projímavě a močopudně, zlepšuje zažívání a podporuje chuť k jídlu. Navíc má příznivý vliv na imunitní systém, čistí krev a pomáhá při detoxikaci jater.
Kterou zeleninu můžete vysévat i sklízet na podzim?
Polníček
Odolný je také polníček. Dařit se mu bude i v chladnějším počasí. Vysévat jej můžete během září i října. V záhonech přezimuje a sklizeň proběhne napřesrok. Sklízet však budete brzy na jaře – a takové přírodní vitaminy po dlouhé zimě jistě oceníte. Polníček se vysévá asi 1 cm hluboko, řádky by měly být vzdálené 15 cm, mezi jednotlivými semínky nechte 3 cm.
ZAJÍMAVOST: Polníček je bohatý na vitamin C, dokonce jej obsahuje víc než citron nebo pomeranč. Dále zde najdete vitamin A a E, kyselinu listovou, vápník, hořčík nebo draslík. Při pravidelné konzumaci posílíte svoji imunitu, navíc odstraňuje únavu a pomáhá při duševní nepohodě.
Zdroj: growveg.com, flowerpower.com.au, plantura.garden
