Heslo naší kuchyně by zejména v zimním období mělo znít: pestrost. Můžeme se občas (a hlavně v zimě, kdy se strava stává někdy poněkud méně vyváženou) podívat detailněji, co vlastně během týdne spořádáme – jak moc jednostranná nebo pestrá je vlastně skladba naší stravy.
Některé teorie praví, že abychom dosáhli požadované rozmanitosti stravy, měli bychom zásobovat tělo až 70 druhy různých potravin. Není myšleno samozřejmě přímo jídel, ale započítat se mají opravdu poctivě všechny jednotlivé suroviny včetně třeba droždí, mouky, smetany. A včetně koření, což nám seznam dá rychleji dohromady, ale stejně - zkuste si to někdy spočítat. Možná konečně zjistíme, jak moc je naše strava opakující se, jednostranná a že se pořád vracíme k oblíbeným jídlům – častěji než bychom měli. Položky, které nám budou scházet do té sedmdesátky, jsou možná právě ty, o které své tělo ochuzujeme, právě tím může organismus strádat.
Výsledek nás může v každém případě překvapit: nežádoucí pestrost v tomto případě mohla dokonce vypadat nějak takto – rafinovaný cukr, sůl, barviva, dochucovadla, zvýrazňovače chuti, aromata, umělá sladidla, příliš kypřidel, ale také přemíra alkoholu, tučné maso, vepřové sádlo (ne na chlebu, ale je skoro v každé uzenině), mohou tu figurovat tedy spousty skrytého tuku....
Toho všeho by v seznamu spořádaných surovin mělo být co nejméně – to je právě přímý protiklad čerstvé přírodní stravy. Co by se tedy alespoň někdy mělo v onom sedmdesáti složkovém seznamu vyskytovat? Vždy to bude pouhé doporučení, názorů je mnoho, ale alespoň obecně: čistá voda, minerálky, sůl nejen s jódem, ale možná podle potřeby také s fluorem (prodává se fluro-jodidovaná sůl), přírodní cukr nebo lépe jiná přírodní sladidla, neloupaná rýže, luštěniny, fazole (na trhu je mnoho neprozkoumaných druhů!), zelenina kořenová i listová (v poslední době se klade důraz na zvýšený příjem listové zeleniny, kvůli novým vědeckým poznatkům – má kladný vliv na duševní činnost – mimo jiné). Neměl by chybět třeba česnek. Dále konzumujeme pokud možno neslazené kysané výrobky, takzvané čerstvé sýry (netavené, nepřesolené, neuzené), obiloviny a jejich výhonky, vlákninu v rozmanité podobě (celozrnné pečivo)...
Do celkového počtu zahrneme koření, přičemž se možná konečně poprvé dozvíme, jaké vlastně převážně konzumujeme, zda převažuje dráždivé ostré koření jako chilli, pepř, nebo něco, co je rozhodně zdravější, jako bylinky podporující trávení.
-ag-Foto: Archiv In