Začneme druhy růží. Těch je opravdu extrémně velké množství. Snad žádná jiná květina nebyla v takovém centru pozornosti, jako právě růže. Šlechtitelů je na světě několik tisíc a druhů a poddruhů je tolik, že jejich výčet dá na opravdu velký katalog. Budeme se tak zabývat pouze jejich základním rozdělením, abychom si v dalších dílech rozuměli.
Skupiny růží
Mnohé vyšlechtěné růže se jmenují podle lidí. Například tohle je Leonardo daVinci.
Růže se mohou rozdělit základně do skupin podle jejich růstu a květu. To ovlivní první výběr. „Pokud máme malou zahradu, nemusíme být o růže ochuzeni. Do malých zahrad volíme popínavé růže, které nezaberou tolik místa v půdě. S použitím vhodné pevné konstrukce vytvoří například nádherný rozkvetlý oblouk nebo pokryjí nevzhlednou stěnu,“ radí Alena Pobudová z hobbymarketu OBI Praha-Štěrboholy.
- Růže záhonové – jedná se o klasické růže buď velkokvěté, nebo mnohokvěté s dlouhými stonky, zakončenými u velkokvětých většinou jedním květem nebo u mnohokvětých více květy. Tyto rostliny se hodí do záhonových výsadeb a díky dlouhým stonkům se hodí k řezu do vázy.
- Růže sadové – jsou odrůdy růží, které vytvářejí keře. Vykvétají opakovaně nebo začátkem léta a mají rozličné tvary květů od jednoduchých až po plné. Kromě květů zdobí zahrady také na podzim plody – šípky.
- Růže pnoucí – mají dlouhé výhony, které se přivazují ke konstrukci. Vykvétají stejně jako růže sadové buď na začátku léta, nebo opakovaně.
- Růže půdopokryvné – dosahují nízkého vzrůstu a jejich hlavní předností je, že vytvářejí dekorativní zapojený porost, který brání bujení plevelů. Většinou opakovaně a bohatě kvetou drobnými květy v bohatých květenstvích.
- Růže miniaturní – dosahují výšky kolem dvaceti až čtyřiceti centimetrů. Většinou se pěstují v květináčích na terasách a balkónech. Kvetou drobnými kvítky.
Dělení růží
Jedna z původních druhů růží - růže Galská
Rozdělení podle skupin je základem pro pochopení růží. Odrůd je nespočet. Zkuste se orientovat například podle velmi robustně zpracovaných stránek o růžích http://ruze.wi.cz/.
- Botanické – Jedná se o původní druhy růží s prázdným květem, které bývají velmi často řazeny také k sadovým růžím.
- Čajohybridy – Dosahují výšek od 50 do 120 cm, na lodyhách mají jeden až šest plných květů. Bývají dost náchylné na správné pěstování a choroby.
- Mnohokvěté růže – Nižší než čajohybridy (do 100 cm), mají mnoho květů.
- Velkokvěté floribundy – Jde vlastně o čajohybridy, ale mají více květů.
- Floribundy – Patří do mnohokvětých (4-9) a nižších druhů.
- Polyantahybridy – Jako floribundy, ale s menšími květy a volným středem.
- Velkokvěté – Do nich patří jak čajohybridy, tak i floribundy.
- Polyantky – Největší množství květů v lodyhách – až desítky.
- Sadové růže – Vysoké keře, které dosahují i několika metrů. Někdy se také nazývají jako keřové růže.
- Pnoucí růže – Druhy, které je třeba uvazovat ke konstrukcím, protože své dlouhé výhonky nedokážou samy udržet ve vzpřímené poloze.
- Miniaturní růže – Takzvané trpasličí nebo skalkové růže dorůstají maximálně 40 cm a mají malé květy (max. 4 cm).
- Půdopokryvné – Pnoucí výhonky se často koření a pokrývají spíš půdu, než by rostly do výšky. Jen zřídka přesáhnou půl metru.
- Záhonové růže – Tato skupina se může řadit do prakticky všech ostatních výše popsaných skupin. Mohou se vysazovat na záhony jako solitéry i jako větší skupiny.
- Anglické růže – S tímto označením se popisují růže s velkým květem a jeho zvláštní stavbou. Vznikly křížením starých historických růží a moderních čajohybridů a floribund.
Zdroje: ruze.wi.cz, www.pestovani-rostlin.unas.cz, www.ruze.cz, OBI.
