Pivovary patří v zemi s největší světovou spotřebou piva na hlavu mezi vzkvétající podniky a rozsáhlý komplex plzeňského pivovaru je pak jeden z vůbec nejslavnějších. První várka piva v něm byla uvařena v říjnu 1842.

Kapka historie vonící po chmelu

Pivo má v Čechách stovky let starou tradici. Várečné právo se přidělovalo jednotlivým domům na území daného města a na něj se vázalo právo mílové, které zajišťovalo ochranu trhu na výrobu a prodej. Mílové právo zakazovalo dovážet a prodávat pivo z jiných měst a statků do vzdálenosti jedné míle od daného města. V Plzni se pak tento chmelový mok začal vařit hned po založení města v roce 1295, kdy král Václav II. udělil 260 plzeňským měšťanům právo várečné bez ohledu na jejich povolání. Výnosné privilegium povolovalo držiteli prodávat pivo v jeho domě a bylo dědičné - později se vztahovalo na domy a jejich pozemky. Nejstarší pivovar se sladovnou je v Plzni doložen v roce 1307.

V polovině 19. století, kdy se u nás pivovarnictví začalo rozvíjet, pak bylo v Čechách postaveno kolem třiceti nových měšťanských pivovarů (v Jihlavě, Náchodě, na Smíchově, Brně, Budějovicích a v dalších městech). Vznikly také soukromé pivovary (např. v roce 1874 Ringhofferův pivovar ve Velkých Popovicích, v roce 1879 Pivovar v Karlových Varech). České pivo se vyváželo prakticky do celého světa.

Se samotnou stavbou plzeňského pivovaru se začalo 15. září 1839 a o tři roky později byl zahájen provoz. První várka spodně kvašeného piva byla v novém pivovaru vyrobena 5. října 1842. Měšťanský pivovar byl určen k výrobě bavorského typu piva, i proto byl angažován bavorský sládek Josef Groll, který uměl tento druh vyrobit.

Pravděpodobně díky domácím surovinám se mu ale podařilo vyrobit úplně jiné pivo, než jaké původně zamýšlel. Sláva plzeňského ležáku se šířila na svou dobu neuvěřitelnou rychlostí. V roce 1853 se plzeňské pivo čepovalo již v 35 pražských hostincích, v roce 1856 se začalo prodávat ve Vídni a v roce 1862 v Paříži. Protože pověst piva z Plzně přitahovala řadu napodobitelů, v březnu 1859 si pivovar nechal zapsat svoji ochrannou známku Plzeňské pivo. V roce 1898 pak byla zapsána nová známka Plzeňský Prazdroj - Pilsner Urquell.

Jak šel čas, areál rostl

Tak, jak se dařilo plzeňskému pivu, rozšiřoval se i celý komplex pivovaru. Na místě původní jednoduché stavby se už v roce 1887 rozprostíral areál o ploše 36 hektarů. Technický pokrok se zde odrazil mimo jiné i instalováním Křižíkových obloukových lamp, které postupně v letech 1883 - 1888 osvětlily všechny provozy a kanceláře. Protože pivovar fungoval nepřetržitě, byla v roce 1887 postavena neogotická věž s hodinami a osvětleným ciferníkem, která sloužila k orientaci stovek pracovníků. Poté byla také zřízena vlaková vlečka, která spojila areál s plzeňským vlakovým nádražím.

Rozvoj pivovaru si vyžádal stavbu nových budov sladoven i regulaci vedle protékající řeky Radbuzy. Na začátku 20. století byl plzeňský pivovar obrovským areálem s devíti kilometry sklepů, kde v ležáckých sudech zrálo mladé pivo. Během dvou let 1905 - 07 byla postavena moderní pivovarská elektrárna a parní stroje byly nahrazeny elektrickým pohonem. Vodovody dodávaly vodu do 57 metrů vysoké vodárenské věže, která pojala až 8.000 hektolitrů vody. Ta se stala dominantou nejen celého závodu, ale i širokého okolí. Ve dvacátých letech byla v sousedství hlavní brány postavena nová správní budova, v jejímž prvním patře byla umístěna kancelář generálního ředitele a také zasedací síň správní rady dobře prosperujícího pivovaru. Koncern Měšťanského pivovaru se v roce 1929 rozrostl o do té doby konkurenční Gambrinus. Přímo mezi provozními budovami bylo ve třicátých letech postaveno také několik obytných budov pro zaměstnance.

Továrna měla vlastní automobily i železniční vagóny a rozvinutou síť odběratelů. Za druhé světové války byl rozsáhlý komplex plzeňského pivovaru poničen leteckým bombardováním. V dubnu 1945 začala likvidace válečných škod, po obnovení podniku bylo potřeba především pokračovat v exportu piva.

S úctou k tradici

Od roku 1990 prochází plzeňský pivovar výraznými proměnami. Dodržování tradičních postupů vede k tomu, že podle zachovalých záznamů z laboratoří plzeňského pivovaru ze dvacátých let 20. století je dnes vyráběné pivo v podstatě totožné s tím, které se vyrábělo před desítkami let.

Rozsáhlý areál, dnes jeden z největších u nás i ve střední Evropě, vznikal v průběhu bezmála dvou set let jako komplex výrobních staveb. Společně s areálem plzeňské škodovky jde o největší továrnu v širším centru středověkého města. Plzeňská pivovarská brána na etiketě láhve se pak díky světové oblibě plzeňského piva stala nejčastěji reprodukovanou stavební památkou Plzně.

-var-Foto: www.profimedia.cz