Plíseň na zelenině nenapravíte jen aplikací postřiků, mnohem důležitější je prevence. Jaké kroky můžete podniknout, abyste vzniku plísní zabránili? A když už se přece jen vyskytnou, existuje nějaký postřik, který vám dovolí vyhnout se chemii?
Kde všude můžete plíseň najít a jak vypadá?
Plíseň můžete vidět zejména na bramborové nati, okurkách, rajčatech – jde o pohromu, která vám může zničit celou úrodu. Nejprve je velmi nenápadná – hnědavé skvrny najdete nejprve na listech, při silném napadení i na plodech. Listy začnou schnout, rostliny umírat a plody jsou nepoužitelné.
Na vině bývá nejčastěji plíseň bramborová či plíseň šedá – jejich spory se šíří nejsnadněji vzduchem, vyhovují jim porosty v chudších půdách, kde jsou rostliny obecně náchylnější k různým chorobám. Daří se jim také ve vlhku, ve špatně větraném skleníku a na návětrných místech.
Řešením je prevence
Pokud se zaměříte na prevenci, můžete napadení zcela předejít. Vhodné je začít už při samotné výsadbě, kdy je ideální sázet rostliny dostatečně daleko od sebe, aby mezi nimi mohl proudit vzduch. Ve skleníku musíte dávat pozor na to, aby to v něm nevypadalo jako v deštném pralese, rostliny potřebují zálivku, ale také dostatečné sucho na rostlinách. Po dešti je vhodné zapařený skleník vyvětrat.
Brambory sázejte tak, aby byly od sebe jednotlivé řádky vzdálené alespoň 70 cm, díky tomu rostliny po dešti lépe oschnou. Důležitá je také správně podávaná zálivka – rostliny náchylné k plísním zalévejte ke kořenům, nikdy ne na list.
Neméně důležitá je také správná výživa, dejte si pozor na nadměrné užívání průmyslových hnojiv, vhodnější je kompost. Pokud se plíseň přece jen objeví, můžete vyzkoušet odvar z přesličky. Ten aplikujte vlažný na napadené rostliny.
Zdroj: ireceptar.cz, pestujzeleninu.cz