Dělávala mu je jeho maminka, a to nejen jako svému nejmladšímu dítěti, ale i dávno poté, co se stal členem činohry Národního divadla. Maminka Högerová ovdověla, když bylo Kájovi čtrnáct. Přesto dokázala rodinu uživit a synům umožnila vzdělání. V Högrově rodném Brně měla malý obchůdek, později se věnovala podomnímu prodeji uzenin a střižního zboží a po večerech ještě prodávala cukrátka na tanečních zábavách. Když se Karel za války usadil v Praze, vzal svou maminku s sebou.

Maminčinu kuchyni manželky nepřekonaly

I když se oženil se svou žačkou z konzervatoře Zdenkou Procházkovou, maminka dál fungovala a synovi vařila jeho oblíbená jídla. Čím prostší, tím víc si na nich pochutnal - brambory s tvarohem, nudle s mákem, bramborové šišky, švestkové knedlíky. Byly to především pokrmy bez masa, Höger si potrpěl hlavně na sladké.

„Byli jsme herecké manželství. Každý měl svá představení, své zkoušky. O domácnost jsem se nikdy moc nestarala, na jídlo jsme chodili do hospody. A i kdybych se snažila něco uvařit, stejně bych nepřekonala kuchařské umění Karlovy maminky, od níž mu chutnalo nejvíc,“ dodává k tomu Zdenka Procházková. Vydrželi spolu sedmnáct let, pak Zdenku vystřídala Eva Vachková, programová referentka Československého rozhlasu. Milovala ho už od svých dvanácti let, nevynechala jedinou divadelní či filmovou premiéru, kde by ho mohla vidět. Když se stala jeho manželkou, snažila se mu poskytnout to nejlepší zázemí. Ovšem kvalit jeho maminky v kuchyni dosáhnout nemohla.

Radost z tatranky

Herec a scénograf Čestmír Řanda mladší se znal s Karlem Högrem odmalička díky tomu, že jeho tatínek působil také v Národním divadle. „Pan Höger nám dokonce kdysi pomohl k bytu. Právě se hodlal odstěhovat z Karlova náměstí do okálu, který stavěl, a tatínkovi o tom řekl. A tak jsme se stěhovali do bytu po Högrovi a navíc jsme se s ním pak občas navštěvovali. Zažil jsem takovou legrační historku, že jsem jednou jedl jakousi tatranku a pan Höger se mě zeptal, co to mám. Tak jsem mu dal kousnout a on se do té tatranky zakousl s takovou radostí, jako by byl sám malej kluk. Nevím, jestli tatranku opravdu neznal, ale spíš asi na ni měl chuť.“

Karel Höger vlastní děti neměl, ale kdykoli byla příležitost, rád jim četl a vyprávěl pohádky. Vzpomeňme jen na jeho večerníčky O chytré kmotře lišce nebo O loupežníku Rumcajsovi. Herec je vypráví se skutečným zaujetím.

ČTĚTE TAKÉ:

Mandlový dort z Národního divadla

Zajímavou vzpomínku připojila také Helena Tuháčková-Kratochvílová, která působila čtyřicet let jako pracovnice sekretariátu Národního divadla: „Pan Höger dobře věděl, že moje kolegyně Helena Trojanová umí fantastickou ořechovou bábovku. Někdy ji prosil, aby mu ji upekla. Když měl pětašedesáté narozeniny, rozhodly jsme se, že mu připravíme dort paní Leopoldy Dostalové. Recept jsme měly od její hospodyně Hildy Dvořákové. Byl to nepečený dort z piškotů, které se pokladou do dortové formy, pokapou se rumem a kávou a do toho se udělá taková mandlová náplň, v podstatě mandle se šlehačkou. Dort jsme ozdobily, já přinesla růžová poupátka z Černošic ze zahrady, a když jsme mu to po představení nesly, úplně zářil: ‚Holky, to jste mi udělaly největší radost!‘ Kolegové po něm začali žadonit, aby jim dal aspoň ochutnat, ale on řekl, že jim zaplatí jídlo a pití, jaké budou chtít, ale tenhle dort si odnese domů celý!“

Recept pro Karla Högra: Domácí nudle s mákem

Potřebujeme: 500 g hladké mouky, 5 vajec, sůl, vodu, 6 lžic mletého máku, 6 lžic moučkového cukru a 80 g másla

Postup: Mouku nasypeme na vál, uděláme v ní důlek a rozklepneme do něj vajíčka. Osolíme a těsto dlouze a pečlivě zpracováváme rukama. Pokud je třeba, přidáme trochu vody, musí však zůstat přiměřeně tuhé. Nakonec ho zabalíme do alobalu a necháme chvíli odpočívat. Poté těsto rozválíme na tenkou placku, kterou přehneme z každé strany do středu, obě poloviny pak znovu přeložíme do středu a nakonec položíme na sebe. Krájíme ostrým nožem asi centimetrové pruhy a vaříme v osolené vodě. Nudle rozdělíme na talíř, posypeme je mákem smíchaným s cukrem a polijeme rozpuštěným máslem.