Už se objevují případy, kdy podvodníci přicházejí za důvěřivými občany s nabídkou pomoci při získání dotace Nová zelená úsporám Light. V ní mohou nízkopříjmové skupiny (například důchodci) získat až 150 000 Kč dopředu na aplikaci úprav pro snížení energetické náročnosti budov. Tím je například zateplení domu, výměna oken apod. Více jsme o této dotaci psali ve zvláštním článku.

Jenže obyčejní lidé se nechají zlákat sliby na výhodnost nabídky a nakonec si pořídí něco, co ve výsledku nesplňuje požadavky dotačního titulu, a o peníze buď přijdou, nebo nic neušetří. Naopak.

Centimetry nenahradíš

Mezi nejčastější nekalé či vyloženě podvodné praktiky, které je možné najít na internetu, patří nabídka izolantů, které nedosahují deklarovaných tepelněizolačních vlastností. „Jedná se zejména o vyloženě klamavá tvrzení prodejců různých tepelněizolačních fólií a nátěrů, které mají v tloušťce několika centimetrů nahradit izolant tlustý desítky centimetrů. Případně se může jednat o zamlčování důležitých vlastností izolantů, typicky třeba jejich hořlavosti, schopnosti tlumit hluk zvenčí či propouštění vodní páry,“ varuje architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace. Přitom dotaci nelze získat, pokud nedosahuje izolant předepsané tloušťky.

Typicky se jedná o různé fólie, které v tloušťce 4 cm údajně nahradí 29 až 38 cm klasické izolace, tedy nejčastěji využívané minerální vlny či polystyrenu (EPS).

„Nejrizikovější jsou nabídky, které si pod nátlakem nechá investor vnutit s tím, že dotace mu bude vyplacena zpětně. V okamžiku, kdy zjistí, že si zateplil něčím, co mu stát neproplatí, má smůlu,“ varuje Marcela Kubů. Dotace se totiž vyplácí jen po aplikaci opatření, která jsou dostatečně účinná (viz doporučené tloušťky níže).

„Je to podvod, lidem bude pořád zima, a navíc nedostanou ani slibovanou dotaci, protože stát podmiňuje vyplacení instalací účinného energetického opatření, což fólie nesplňují. Fyzikální zákony jsou neúprosné: 38 cm vaty bude mnohonásobně izolovat lépe než pár centimetrů rádoby kosmické fólie, kterou údajně vyvinula NASA. Zatím ale veškeré laboratorní testy podobných fólií jasně prokázaly, že izolují podprůměrně a jsou vzhledem ke svým vlastnostem předražené,“ vysvětluje architektka Marcela Kubů.

Tepelné čerpadlo se nevyplatí

Velmi častým případem je také snaha prodat zákazníkům něco, co se jim ve výsledku nevyplatí. Velmi často je to tepelné čerpadlo. Na něj se například dotace Nová zelená úsporám Light nevztahuje, ale lidem je prodejci nabízejí jako „balíček“, který je pro ně „výhodný“. Jenže on výhodný není. Lidé nakonec platí za něco, na co dotaci nedostanou, tudíž to musí zaplatit ze svého. Jelikož se však jedná o lidi z nízkopříjmových skupin, nezřídka si na to půjčují. Pak ale zjistí, že tepelné čerpadlo se jim naprosto nevyplatilo a za energie platí mnohem víc.

„Pořizovací náklady čerpadla jsou totiž vysoké a výsledná úspora elektrické energie bude nízká vzhledem k nákladům. Pokud je i stará otopná soustava, může se stát, že v zimě poběží více bivalentní elektrokotel než samotné tepelné čerpadlo. Zákazník tak nic neušetří, a ještě mu může být zima. Tepelné čerpadlo se většinou vyplatí tomu, kdo nyní vytápí elektřinou a kdo si k tepelnému čerpadlu pořídí větší radiátory nebo podlahové vytápění,“ vysvětluje energetický auditor a projektant vytápění Petr Kotek.

Pokud někdo o tepelném čerpadle opravdu přemýšlí, měl by se zeptat skutečného odborníka. „Doporučujeme se obrátit na Energetická konzultační a informační střediska, která poskytují poradenství zdarma a zároveň pomohou se získáním dotace,“ radí architektka Marcela Kubů. Navíc na internetu jsou kalkulačky jako tato nebo portál s hodnocením zákazníků jednotlivých tepelných čerpadel i instalačních firem.

Zdroj: NZÚ, AVMI