Pokud na své zahradě pěstujete zeleninu, která je navíc náročná na závlahu, vápníku, který se v půdě přirozeně vyskytuje, v ní moc nezbude. A právě vápnění zajistí náhradu vyčerpaného vápníku. Vápník udělá půdu neutrální nebo mírně alkalickou, zároveň ji dezinfikuje.

Jak často vápnit půdu na podzim?

Pokud vás zajímá přesný stav půdy na vaší zahradě, zjistíte to jejím agrochemickým rozborem. Pokud zeleninu pěstujete každoročně, nemusí být rozbor nutný – obvykle je vhodné vápnit každý čtvrtý rok.

Podívejte se na podzimní inspiraci:

Zdroj: Youtube

Košťáloviny jsou na vápnění citlivější, proto je vhodné vápnit častěji a v menší dávce.

Vápnění oceníte nejen u záhonů, ale také ve sklenících, kde se časem půda unavuje. Vápno zničí plevele, vajíčka slimáků, původce houbových chorob či stébel.

Kolik vápníku je dost vápníku?

Ačkoliv je vápník důležitý pro přijímání ostatních prvků pěstovanými rostlinami, může působit i negativně. Příliš nízká hladina pH v půdě zpomaluje růst rostlin, činnost žížal i dalších mikroorganismů. Navíc dochází ke slévání půdy, tvorbě škraloupu a zhoršení struktury půdy. Přijatelnost s výjimkou fosforu a hořčíku je však v pořádku.

Příliš vysoké hodnoty znamenají nižší přijatelnost železa, manganu a boru. V případě převápnění půdy dojde k nedostatku těchto stopových prvků.

Jaké dávky vápníku použít?

K vápnění se používá mletý vápenec nebo dusíkaté vápno, které je určeno ke hnojení. Nikdy nepoužívejte hašené vápno nebo sypký vápenný hydrát. Neutrální půda vyžaduje 0,5 až 1 kg mletého vápence na 10 metrů čtverečních, slabě kyselá půda 1 až 2 kg mletého vápence, kyselá půda 2 až 3 kg mletého vápence.

V případě dusíkatého vápna jde o 0,25 až 0,5 kg na metr čtvereční u neutrální půdy, v případě slabě kyselé půdy 0,5 až 1 kg dusíkatého vápna a u kyselé půdy 1 až 1,5 kg dusíkatého vápna.

Nikdy nepoužívejte vápno spolu s hnojem, vyprchal by z něj dusík ve formě čpavku.

  • Záhony pro košťáloviny vápněte 2 až 3 týdny před výsevem či výsadbou.
  • Půdu pro kořenovou zeleninu vápněte na podzim či v zimě.
  • Skleník vápněte 3 až 4 týdny před výsevem či výsadbou.

Kdy je vápnění zbytečné?

Pokud je pH půdy vyšší jak 7,2 a půda uhličitan vápenatý obsahuje, je vápnění zbytečné. Potřebovat k tomu budete jen lakmusový papírek. Možností je i agrochemický rozbor, běžný zahrádkář by za něj však platil zbytečně.

Jak poznat kyselost půdy bez testování?

Pokud nechcete složitě zjišťovat, jaká je půda na vaší zahradě, můžete se podívat na plevel, kterému se u vás daří. Nejde o nejpřesnější metodu, přesto ji můžete vyzkoušet.

  • Kyselá půda: máta rolní, přeslička rolní, vlčí bob, mech, jitrocel kopinatý.
  • Zásaditá půda: stračka polní, komonice lékařská, hořčice polní, mléč hladký, čičorka pestrá.

Co udělá vápno v kompostu

Vápno byste měli přidávat také do kompostu. Urychluje jeho zrání, odstraňuje nepříjemný zápach a likviduje obtěžující hmyz. Jednou za čas posypte povrch kompostu vápnem a zasypte zeminou. Dále přidávejte biologický odpad, vápno, zeminu. A tak stále dokola.

POZOR: Vápnění není vhodné těsně před pěstováním celeru, brambor, jahod, hrachu, rajčat a kukuřice.

Zdroj: zahradni-hnojiva.cz, nasezahrada.com, zahrada-centrum.cz