Je tady zase podzim a s ním i řada starých známých zahradnických radostí i starostí. Postupně sklízíme zimní odrůdy jádrovin, upevňujeme lepové pásky, v neoplocených zahradách chráníme kmeny proti ohryzu zvěří. Rozpraskanou kůru napadenou škůdci oškrábeme do plachty a spálíme. Pomalu končíme s podzimním rytím a hnojením. Mnozí z nás vysazují nové stromy nebo keře. Než se pustíme do sázení Zakoupené výpěstky jádrovin musíme bezprostředně po převezení na zahrádku založit do kypré a vlhké půdy a zalít vodou. Tím je ochráníme nejenom před vyschnutím, ale i proti mrazu a ostrému podzimnímu větru. Rostliny se zaschlými kořeny však nejprve ponoříme pokud možno až po korunku do vody, kde je ponecháme jeden až dva dny. Aby se u rostlin zlepšilo sání vody, obnovíme u kořenů řezné rány. Začínáme s krumpáčem Jámy pro podzimní sázení je třeba vyhloubit alespoň měsíc předem, aby se půda dostatečně prokysličila. Výjimkou jsou místa v suchých lokalitách, kde by navršená vykopaná zem zbytečně vyschla. Jáma pro zasazení ovocného stromku by měla podle kvality místní půdy dosahovat od 50 až do 150 cm hloubky o jednotném průměru cca 1 metr. Všeobecně platí zásada, čím horší půda se na pozemku nachází, tím hlubší jámu musíme vykopat. Pamatujme na živiny Vykopanou zem je dobré prosít a promísit s kompostem, popřípadě se zakoupenou kvalitní zahradnickou půdou. Nemáme–li tuto možnost, lze rovněž použít ornici z okolí jámy. Pokud vysazujeme více stromů na určitém místě zahrady, vyplatí se zrýt půdu na celé ploše do hloubky 50 až 60 cm a obohatit ji živinami (nejlépe kompostem nebo chlévským hnojem) a pohnojit průmyslovými hnojivy. Opora pro první léta Stromky s vyšším kmenem nebo menšími kořeny je třeba přivázat ke dřevěnému kůlu, aby je nevyvrátil vítr. Kůly mají být alespoň 6 cm silné, s osekanými suky a oloupanou kůrou. Proti hnití je chráníme opálením spodní části nebo namočením v konzervačním roztoku modré či zelené skalice po dobu 24 hodin. (Syntetické laky nebo dehtové nátěry nepoužíváme, mohly by svými výpary poškodit kořeny mladých stromků!) Takto ošetřené kůly zarážíme přibližně 30 cm hluboko, zásadně před zasazením vlastního stromku, abychom zašpičatělým koncem nepoškodili kořenový bal. Poslední úpravy Ještě před zasazením ostříháme nebo uřežeme zaschlé, namrzlé či jinak poškozené kořeny a úměrně zkrátíme příliš dlouhé či slabé kořeny, až získáme relativně pravidelný půlkruhový tvar. Současně prořežeme i korunku stromu, aby zůstaly jen čtyři postranní výhonky. Stejně tak odstraníme všechny výhony na kmeni nebo jeho rozhraní s kořeny. Nakonec ošetříme poraněná místa štěpařským voskem a těsně před vysazením namočíme kořeny do hlinité (nikoliv jílovité!) kaše z humózní ornice. Návrat do země Jámu zčásti zahrneme hlínou a po stranách udusáme, aby půda vytvořila kopeček, na který posadíme kořen stromku. Musí být tak hluboko, aby kořenový krček po zarovnání země přečníval 5 až 6 cm nad povrchem okolní plochy. Kmen stromku má být vzdálen 5 až 10 cm od kůlu a na opačné straně, než obvykle vane vítr. Na závětrných místech pak bývá obvykle kůl na jižní straně, aby chránil strom před prudkými jarními paprsky. Závěrečné práce Po takovém usazení zahrneme zbylou část jámy kyprou půdou obohacenou kompostem. (Pozor, nikdy nesmíme dát ke kořenům stromků čerstvý chlévský hnůj, který by je spálil!) Při zasypávání kořenů s kmenem maličko potřásáme a občas zem lehce udusáme, aby lépe přilnula. Nakonec hlínu po obvodu jámy opět sešlapeme, několikrát důkladně zalijeme a navršíme zbytek půdy. Po úplném zasypání by měla hlína okolo kmene utvořit 25 až 30 cm vysoký kopeček. Konečně přivážeme stromek ke kůlu tak, aby byl volný a mohl při sesedání půdy bez zábrany klesat. Pevněji ho připoutáme teprve za čas až po úplném sesednutí půdy. -ra-