Malá zrníčka s velkým bohatstvím živin
Pohanka pochází z Asie a k nám do Evropy ji přivezli tatarští a turečtí vojáci. Postupně získala na oblibě a mezi lidmi se jí začalo říkat rýže chudých. Co se týče výživové hodnoty, chudá jednoznačně není. Jejím hlavním bohatstvím je velký obsah flavonoidu rutinu, tedy vitaminu P, který zvyšuje pevnost cévních stěn. Ale to není všechno! V semínkách této rostlinky najdete i vitaminy B a E, dále draslík, fosfor, hořčík, vápník, železo, mangan, měď, zinek a dostatek vlákniny. No řekněte, nebyla by škoda o takový zdroj výživy ochudit naše nejmenší?
ČTĚTE TAKÉ:
- Žrouti místních lahůdek
- Malý průvodce vínem: Ke kterým jídlům se hodí?
- Škodlivé nádobí: Co je pravda a co mýtus?
Pohanka v kuchyni
Kuchyně
Velký význam má tato plodina obzvláště v zimních a jarních měsících, kdy řádí chřipka. Pohanka totiž čistí krev a posiluje imunitu. A co víc, má zahřívací schopnosti, takže pokud máte zimomřivého potomka, je pro něj jako dělaná... V kuchyni se využívají jak pohankové listy, pohanková lámanka (ideální do polévek a obilných jídel), hladká pohanková mouka (ideální na přípravu palačinek, lívanců, koláčů nebo těstovin), tak loupaná pohanková zrníčka (říká se jim též pohankové kroupy), která jsou skvělá v kombinaci s rýží, brambory či zelím.
Zpočátku raději nasladko
Přestože je pohanka tak výživná, děti ji často odmítají kvůli tmavé barvě a příliš specifické chuti. Proto je ideální ji využít především ve formě mouky na různé sladké pokrmy, jako jsou lívance nebo palačinky. Palačinky připravíte stejně, jak jste zvyklí, jen místo klasické mouky použijete hladkou pohankovou. Palačinky pak můžete plnit tím, co mají vaše děti rády – džemem, tvarohem s rozinkami nebo skořicí. Vyzkoušet můžete ale i použití pohankových zrníček nasladko, například ve formě ovocného salátu.
Titulní foto: Thinkstockphotos.com