Jaro se kvapem blíží. Ovšem nejen v tom pozitivním slova smyslu. Sněhové přeháňky nahradí déšť, na horách začne tát a hladiny vod našich řek se opět sezónně zvýší. Máte-li domek v dosahu nějakého vodního toku, jistě vás to nenechává klidnými. Určitou jistotu vám může přinést pojištění proti povodním. To ale není pro všechny. Když se řekne nejhorší období povodňové aktivity, jistě se každému jako první vybaví čas letních prázdnin. Katastrofické povodně z loňského srpna a co do celkové škody jen o málo mírnější povodně z července 1997 v nás zanechaly nesmazatelnou stopu. Celková čísla jen smutně dokazují, k čemu tehdy opravdu došlo: kvůli záplavám v červenci 1997 vznikly škody v celkové výši 63 mld. Kč, z čehož pojišťovny v rámci pojistných plnění vyplatily jen o něco málo více než 15 %, tedy přibližně 10 mld. Kč. Přitom 35 % těchto pojištěných škod bylo na majetku občanů, v ostatních případech šlo o majetek podnikatelů. Při loňských povodních došlo podle posledních odhadů k celkovým škodám 73 mld. Kč. Poměr pojištěných škod byl však v tomto případě o poznání lepší – pojišťovny budou muset svým klientům vyplatit přibližně 36 mld. Kč, tedy zhruba polovinu celkové výše všech škod. Z této částky půjde 7 mld. Kč na náhradu škod na majetku občanů a 29 mld. Kč je určeno pro podnikatele. Ostatně v dnešní době, půl roku po povodních, již 55 % této částky postiženým povodněmi vyplaceno bylo a vyřízeno bylo dokonce 77 % všech případů (na zdárné dokončení čekají většinou větší a složitější případy podnikatelských subjektů). Bilance je jasná – pokud se jedná o procentní poměr škod hrazených pojišťovnami, dopadly loňské povodně v porovnání s povodněmi roku 1997 o něco lépe. Je ovšem otázka, jestli tomu tak bude i při příští možné katastrofě. Pojišťovny se totiž nesmírnými škodami a nutnými pojistnými výdaji po srpnových záplavách hodně poučily. A bohužel v neprospěch klienta. Jestliže jste byli loni vyplaveni, letos budete jen stěží hledat pojišťovnu, která vás proti povodni pojistí. A když už ji najdete, počítejte s tím, že pojistné bude pravděpodobně o dost vyšší, než kdybyste měli domek na kopci, na hony vzdálený od všech okolních potoků. A nejen proto – v posledních měsících dochází k obecnému nárůstu cen pojistného, které bylo podpořeno i tragickými událostmi z 11. září loňského roku a současnými revizemi starých pojistných smluv (nedávno např. v České pojišťovně), které již nevyhovují dnešním cenám nemovitostí i jejich zařízení. Situace zkrátka není právě jednoduchá. Pokud patříte k těm nešťastným, kteří byli loňskými povodněmi zasaženi (nebo jste např. domek v zasažené oblasti nedávno koupili) a rádi byste nyní svou nemovitost a její zařízení nově pojistili, musíte skutečně počítat s nemalými obtížemi. Stejně jako si vy máte právo vybrat pojišťovnu, pojišťovna si smí vybírat své klienty. A pokud se jí budete zdát příliš rizikoví, jednoduše s vámi smlouvu neuzavře. Co se týče povodní, pojišťovny mají většinou obecně stanovené podmínky, kdy nemovitost mohou proti povodni pojistit a kdy už ne. Většinou se jedná o podmínku, že dům nesměl být v posledních 10 letech (např. Česká pojišťovna), případně 20 letech (např. Kooperativa či Pojišťovna České spořitelny) více než jedenkrát zatopen. Pokud byl zatopen vícekrát, je nemovitost z běžného hlediska proti povodni nepojistitelná a uspět můžete jedině v případě, že vám budou na základě podrobného posudku pojišťovacího agenta poskytnuty individuální (a drahé) podmínky. Jestliže jste novými majiteli nemovitosti a neznáte přesně její „záplavovou historii“, může se vám při jejím pojišťování stát osudnou její poloha v tzv. zátopové oblasti. (Podrobné informační záplavové mapy by vám měli poskytnout na příslušném obecním úřadě.) Tyto nemovitosti se ze zásady proti povodním nepojišťují vůbec (riziko škody je příliš veliké) nebo se pojišťují za dražší, někdy až dvojnásobné pojistné. Pro představu, například u pojišťovny Kooperativa můžete zaplatit za domek v hodnotě 1,5 milionu korun v nezátopové oblasti pojistné 1.650 Kč, ale v oblasti zátopové se může cena pojistného dostat až za hranici 2.100 Kč. Nevýhodou loňských záplav je fakt, že se zátopové – a tedy nepojistitelné – zóny rozšířily na mnohem větší území, než tomu bylo doposud. Na druhou stranu, nemusíte se bát, že by vás pojišťovny při zvýšeném riziku záplav nepojistily „vůbec“. Pojišťovna vám bude i nadále schopna poskytnout běžné pojištění nemovitosti (stavby) i domácnosti (vnitřního zařízení) proti všem ostatním rizikům kromě povodní, jako je požár, výbuch, krádež nebo loupež, sesuv půdy, zemětřesení, voda z potrubí apod. Jestliže se chystáte pořídit některý z oblíbených balíčků pojištění (např. zvýhodněné pojištění stavby a zároveň domácnosti nebo jakýkoliv jiný, pojišťovnou předem „nastavený“ produkt), nezapomeňte určitě zkontrolovat, jaká konkrétní rizika jsou v jeho rámci pojištěna (je-li tam např. výslovně uvedeno právě riziko povodně) a jaké jsou sjednané limity pojistného plnění. Dlužno říci, že se opravdu vždy vyplatí pročíst důkladně celé pojistné i smluvní podmínky ještě před (!) podepsáním smlouvy a na všechny nejasnosti se důkladně vyptat pracovníka pojišťovny. Nenechte se odradit jejich délkou a šroubovaným jazykem (můžete si je samozřejmě vyžádat předem a doma je prostudovat v klidu), špatné a nedostatečné pojištění totiž někdy přinese více starostí a zklamání než pojištění žádné. -si-