Máme-li zařídit dětský pokoj pro více dětí v rozdílném věku, je třeba jim připravit prostředí, které umožní každému z nich splnit jeho nejdůležitější potřeby. Předškolní dítě potřebuje především prostor na hraní na podlaze a na ukládání hraček v dostupné výšce, spaní by mělo být řešené individuálně. Prostory Starší dítě může spát na palandě, potřebuje ale psací stůl a úložný prostor ve skříňkách. Nejstarší sourozenec je na tom podobně, ale měl by mít oddělené prostory na ukládání, protože si už dokáže sám udržovat ve věcech pořádek. Malým dětem (zhruba do 8 - 9 let) určitě lépe vyhoví jeden velký prostor s dostatkem volného místa na podlaze pro hraní a zábavu. Samostatný pokoj S přibývajícím věkem ale bude sílit potřeba soukromí a zejména u sourozenců opačného pohlaví je od určitého věku rozumné vyhradit jim – pokud je to možné - samostatné pokoje. Totéž platí i v případě, kdy je mezi dětmi velký věkový rozdíl. Dělení místnosti Způsob rozdělení pokoje má také řadu alternativ a závisí zejména na daných podmínkách v místnosti. Jestliže má pokoj alespoň dvě okna a mezi nimi stěnu nejméně 800 mm (aby při rozdělení vzniklo ostění široké minimálně 350 mm), můžeme ho rozdělit stavební příčkou, nejlépe sádrokartonovou nebo na bázi dřeva. Takové řešení je ovšem vhodné pouze v tom případě, že je také možno zbudovat do obou místností samostatný přístup např. z haly či jiného komunikačního prostoru. Hra s optikou Šířka pokojů by přitom neměla klesnout pod hranici 2,5 m a celková plocha pod 8 m2. Pokud nelze tato kritéria splnit, doporučujeme rozdělit pokoj jen opticky, což vymezí uživatelům jejich prostorová práva, ale pokoj bude plnit nadále řádně svoji funkci. Je-li splněna alespoň podmínka dvou okenních otvorů, byť s menším mezisloupkem, může být vhodné dělení např. paravánem o výšce cca 2000 mm. Pokud má prostor jen jedno okno, třeba pásové, můžeme provést rozdělení pouze do výše parapetu okna např. skříňkami o hloubce 350 mm, umístěnými proti sobě (celková šíře bude tedy 700 mm a přístup bude z obou stran). Soukromí Výhodou rozdělení prostoru stavební konstrukcí je absolutní soukromí, a to zejména po stránce hlukové. Takové ideální řešení bez funkčních nedostatků se však dá provést jen ve specifických podmínkách. Výhodou optického řešení je jeho variabilita a jednoduchý návrat do původního stavu, záporem je však nižší intimita jednotlivce. Pravidla: Při zařizování je tedy třeba uvažovat o dětském pokoji jako o místu, které plní najednou čtyři funkce: Prostor na hraní - Je třeba umožnit jednoduchý přístup k hračkám s možností snadno a rychle je uklidit. Nejlépe vyhovují zásuvky a kontejnery o různých velikostech. Prostor na spaní - V dětském věku je nejdůležitější volba matrace. Žádná zdravotní postel v pozdějším věku nenapraví deformace páteře z dětství. Nikdy by dětem pro trvalé spaní neměla sloužit rozkládací křesla, pohovky nebo lehátka. Lepší je při nedostatku místa použít patrové, výsuvné nebo stohovací lůžko. Prostor na učení, psaní - Ideální je víceúčelový psací stůl s měnitelnou výškou pracovní desky. Velmi důležitá je volba židle ke stolu. Výšku židle můžeme upravit, ale nesmíme zapomenout dítěti podložit nohy, aby mu nevisely volně dolů. To způsobuje odkrvování nohou, což je důvodem k neklidu a nepozornosti dítěte. Úložné prostory - Doporučuji otevřené spodní skříňky s možností ukládání do zásuvek nebo krabic. V šatní skříni by měla být výškově nastavitelná tyč na ramínka. Na závěr jedna důležitá rada - zkuste si sednout ke svým dětem na zem, abyste měli představu, z jaké výšky pozorují okolí, kam dosáhnou, jak vysoký je nábytek okolo - pak poznáte jejich svět. V této poloze zkuste komunikovat se svým partnerem, na kterého se budete dívat se zakloněnou hlavou. Vždy uděláte lépe, když se ke svým dětem posadíte na zem. Tím se jim více přiblížíte a možná pochopíte i další věci, o kterých jste dosud neměli tušení. Pak se to dá přežít. -jop-