Poporodní deprese je jednou z nejčastějších duševních poruch, s nimiž se mohou novopečené maminky potýkat. Jde o duševní stav, který doprovází velký stres, obavy o dítě, ale také pocit vlastní neschopnosti a nedostatečnosti.

Podle statistik trpí poporodní depresí přibližně 10 až 15 % matek. Spousta maminek se však o svých problémech stydí mluvit, skutečné číslo tedy může být vyšší.

Jak poznáte poporodní deprese? Podívejte se na video:

Zdroj: Youtube

Co poporodní depresi způsobuje?

Velmi jednoduše můžeme říct, že za vše mohou hormony. Po porodu dochází k jejich prudkému poklesu – konkrétně estrogenu a progesteronu. Tím pádem dochází ke změně nálady. Mezi další příčiny však patří také stres objevující se nejen po porodu, ale i během těhotenství.

Poporodní deprese bývá častější u žen s premenstruačním syndromem. Depresi napomáhá také stres, nedostatečný spánek, ale i nová role v životě.

Co zvyšuje riziko vzniku deprese?

Je hned několik faktorů, které zvyšují riziko vzniku poporodní deprese:

  • dědičnost,
  • vysoký či nízký věk matky,
  • deprese a úzkosti v průběhu těhotenství,
  • hormonální změny,
  • poruchy spánku,
  • předchozí potrat nebo úmrtí plodu,
  • kouření,
  • nedostatečná podpora od okolí.

Příznaky poporodní deprese

Mezi nejčastější příznaky poporodní deprese patří plačtivost, smutek, strach, úzkost, apatie, absence libida, vyčerpanost, podrážděnost, podceňování se, poruchy spánku, ale i příjmu potravy. Ženy s poporodní depresí mohou nenávidět své tělo.

Zmíněná plačtivost nemusí mít žádný důvod. Žena se rozpláče kvůli maličkosti, ale klidně i bez důvodu. Jde o důsledek hormonálních změn a vyčerpanosti.

Ženy mohou mít silné úzkosti vyvolané strachem o dítě, mohou pochybovat o své schopnosti postarat se o něj. Zatímco „normální“ matka by dítěti nikdy neublížila, žena trpící poporodní depresí tyto myšlenky mít může. Některé ženy mohou chtít ublížit sobě i dítěti, jiné chtějí všechny a všechno opustit.

U jiných matek se projevují deprese pocitem otupělosti, samoty a prázdnoty. Mohou mít pocit, že jejich život končí. A k dítěti nic necítí.

Jiné ženy může vytočit každá maličkost – i to, že vedle nich někdo dýchá moc nahlas. Všechno vás může rozčilovat. Můžete mít chuť do něčeho praštit, ale nebudete vědět proč. Záchvaty hněvu může doprovázet bušení srdce, pocení a tíseň na hrudi.

Jak se zjišťuje poporodní deprese?

Diagnózu poporodní deprese musí stanovit lékař. Pokud si u matky novorozence všimnete výše uvedených příznaků, je vhodné dostat ji k psychiatrovi. K diagnostice poporodní deprese se používá Edinburská škála poporodní deprese, Škála poporodních depresí či Beckův depresivní inventář.

NA CO SI DÁT POZOR: Pokud se pro vás myšlenka na ublížení sobě či vašemu dítěti stane přijatelnou, ihned vyhledejte pomoc odborníka.

Jak se léčí poporodní deprese?

Obvyklá léčba poporodní deprese se skládá ze 3 složek. Z farmakologické léčby, hormonální léčby a psychoterapie. To znamená podávání antidepresiv (v takovém případě bohužel nelze kojit) – stav by se měl zlepšit do 6 týdnů od počátku léčby.

Další možností je hormonální léčba za pomoci estrogenu. Účinek se dostaví po asi 12 týdnech užívání.

Nejvhodnější je pak psychoterapie. U všech druhů léčby je však třeba počítat s tím, že se nejedná o záležitost několika týdnů.

Jak dlouho trvá poporodní deprese?

Délku poporodní deprese nelze přesně stanovit. U každého má jinou délku i intenzitu. Běžně se projevuje během prvních 3 měsíců po porodu a po 6 měsících léčby pomalu mizí. Pokud deprese trvá déle než rok po porodu, jde o vygradování předchozích depresí a psychických poruch.

ZAJÍMAVOST: Poporodní depresí mohou trpět i muži. Projevy bývají podobné jako u žen. Jiné muže postihne Madonin komplex – to znamená, že se své ženy ani nedotknou. Problém si nepřiznají – a tím selhávají v roli otce i manžela.

Zdroj: perinatal.cz, sciencedirect.com, healthline.com, my.clevelandclinic.org, dspace.cuni.cz