Počínaje pondělním dnem k nám již oficiálně vstoupilo jaro a to znamená konec našeho zimního lenošení a nástup na zahradu. Ještě před tím než se vrhneme do rytí, sázení a jiné zahradní úpravy, měli bychom zkontrolovat rostliny v interiéru, zda také nepotřebují nějakou změnu, třeba přesadit. Neboť nejvhodnějším obdobím pro přesazování pokojových rostlin v našich podmínkách je právě březen - květen. Ještě tedy nepospíchejme na zahradu, přeci jen je venku ještě chladno a raději se podívejme nepotřebují-li větší péči pokojové rostliny. Zda rostlina potřebuje přesadit zjistíme tak, že vezmeme květináč s rostlinou do pravé ruky, levou rukou zakryjeme povrch půdy, aby stonek rostliny procházel mezi ukazováčkem a prostředníkem. Následovně květináč obrátíme dnem vzhůru a jeho okrajem lehce klepneme o okraj stolu. Tak se nám podaří oddělit půdní bal s kořeny od stěn květináče. Květináč pak sejmeme a můžeme prohlédnout půdní bal. Pokud k povrchu půdy pronikají kořeny jen málo, není třeba rostlinu přesazovat, jen k ní doplníme novou půdu. Prorostly-li kořeny celý půdní bal a vyplnily tak celý obsah květináče, zejména vytvářejí-li hustou jednolitou směs kořenů a kořínků připomínající klubko, je ten pravý čas na přesazení. Pokud je třeba rostliny přesadit, pak si k ruce připravíme potřebné množství zeminy a jiný, o něco málo větší květináč. Do nové nádoby položíme na odtokový otvor ve dně střípek z rozbitého květináče vypouklou stranou nahoru a zasypeme centimetrovou drenážní vrstvou hrubého písku a trochou zeminy. Pak vyjmeme rostlinu i s balem z původního květináče. Bal opatrně nakypříme zaostřeným kolíkem, odstraníme z něj část zeminy a potom odřízneme drobné svazčité propletené kořínky. Tlusté nebo slabě rozvětvené kořeny ponecháme, pouze v případě, že zahnívají, je seřízneme až na zdravé části a řezné rány ošetříme drceným dřevěným uhlím. Následovně umístíme rostlinu do nového květináče tak, aby byla uprostřed. Přitom si ještě musíme dát pozor na správné umístění kořenového krčku, tedy na místo přechodu kořene ve stonek, který by měl být umístěn 1-2 cm pod horním okrajem květináče. K tomu si pomůžeme malým množstvím zeminy, kterou sypeme na dno květináče pod kořenový bal. Rostlinu stále přidržujeme v potřebné poloze a pomalu zasypáváme kolem dokola kořenový bal, přičemž květináčem potřásáme a lehce jím poklepáváme, aby se zemina rozvrstvila stejnoměrně a slehla. Velké rostliny se vyplatí sázet pevněji, zeminu kolem nich více upěchovat, zatímco druhy rostlin s jemnými a drobnými kořeny jako jsou např. usambarská fialka, begónie, fylokaktusy, vánoční kaktusy naopak sázet do kypřejší půdy. U rostlin okrasných rostlin podporuje pevnější přesazení ranější kvetení, kypřejší přesazení bujnější růst. Také musíme dávat pozor, aby při posledních úpravách povrchu půdy a konečném plnění květináče zeminou nebyl kořenový krček zahrnut půdou. Nezapomínejme, že zemina se vrství jen pod horní okraj květináče 1-1,5 cm tak, aby zbylo místo pro zálivku. Tudíž horní kořeny budou jen lehce zakryty zeminou. Především však rostliny přesazujeme co možná nejrychleji, aby drobnější obnažené kořeny a kořenové vlášení nezaschly. Zda se nám podařilo rostliny přesadit dobře, ukáže opět jen čas. Zbývá však ještě poslední krok, který je třeba po přesazení udělat. Pokojové rostliny s výjimkou kaktusů je ještě třeba hojně zalít. Další zálivka však následuje až za několik dní, kdy zemina na povrchu zaschne. Přesazené rostliny se asi týden ponechají na stinném a teplejším místě.