Pokojové rostliny potřebují o trochu více péče než rostliny volně rostoucí v přírodě. Neboť v interiérovém prostředí žijí v nepřirozených podmínkách. Musí se spokojit jen s omezenou úživnou plochou, čili s prostorem, ze kterého mohou čerpat živiny. Měli bychom se tedy snažit o to, aby takto malý prostor byl alespoň bohatý na živiny, které rostliny pro svůj růst potřebují. Tudíž je zapotřebí zajistit přísun všech nezbytných prvků ve Autor: archiv vhodném množství. Nic se však nesmí přehánět. Nedostatek každého z nich vede k poruchám růstu a vývoje a naopak nadbytek - především u mikroelementu - pak může vyvolat otravu. Rostlina živiny přijímá kořeny, což je značně složitý fyziologický proces, který souvisí s látkovou výměnou. Pro jeho průběh i normální funkci kořenů je nezbytný přístup vzduchu, příznivá teplota prostředí, optimální kyselost půdy a živných roztoků (pH), složení a koncentrace solí v půdě. Fyziologická úloha jednotlivých živin je v životě rostlin různorodá a každý prvek, který rostliny přijímají, plní jinou funkci. Ke svému zdárnému a přirozenému vývoji tedy potřebují ještě kromě uhlíku, vodíku a kyslíku, přijímaných z ovzduší a půdy, další prvky jako je dusík, fosfor, draslík, síra, vápník, železo, hořčík, bór, měď, Autor: archiv zinek, mangan, molybden a kobalt, který mohou získat jen ze živného nebo půdního roztoku. A právě tyto prvky se dělí podle potřeb rostlin na makroelementy, do nichž spadá dusík, fosfor, síra, draslík železo, vápní, hořčík, které rostlina využívá v poměrně značném množství, a na mikroelementy mezi než se řadí bór, měď, zinek, molybden, kobalt, které jsou pro ni prospěšné jen v minimálním množství. A protože tyto prvky nemohou získat rostliny z omezeného prostředí přirozeným způsobem, musíme jim je dodat my - hnojením, zejména v období intenzivního růstu, kdy potřebují dostatečnou výživu pro tvorbu zelených výhonů, listů, květů i plodů. A jakýže má ten či onen prvek pro růst rostlin význam? Například draslík zvyšuje schopnost protoplazmy vázat vodu. Nedostatek tohoto prvku se u rostlin projevuje odumíráním okrajů listových čepelí. Na listech se objevují hnědožluté skvrny. Hnojení draselnými hnojivy zvyšuje odolnost rostlin proti chorobám a poklesu teplot, urychluje tvorbu nadzemních orgánů. Autor: archiv Vápník zvyšuje odolnost rostlin proti chorobám, podporuje rozvoj mohutného kořenového systému a vytváření kořenového vlášení. Nedostatek vápníku v živném roztoku vede k odumírání konečků kořenů i nadzemní části rostliny. Hořčík je součástí chlorofylu, aktivizuje v rostlinných tkáních řadu fermentů důležitých pro dýchání a fotosyntézu. Při jeho nedostatku se narušuje chlorofyl, u rostlin dochází k mramorování listů, které blednou a vytvářejí se na nich skvrny. Železo je nezbytné při oxidačních a reprodukčních procesech, při nichž se vytváří chlorofyl. Při nedostatku železa listy blednou, získávají žlutozelené zbarvení a dochází k narušení tvorby kořenů a celkového růstu rostliny. Mangan má význam pro oxidační a reprodukční procesy, podporuje tvorbu chlorofylu a dýchání rostlin. Bór zlepšuje zásobování kořenů kyslíkem. Při jeho nedostatku rostliny slaběji kvetou, odumírají jim růstové vrcholy a přestávají růst kořeny. Nedostatek bóru brzdí přijímání vápníku. Autor: archiv Molybden ovlivňuje vývoj rostlin. Při jeho nedostatku dochází k narušení výměny dusíku a vody v rostlinách. Listy získávají matné nebo žlutozelené zbarvení, rostliny vadnou. Měď přispívá k látkové výměně, zvyšuje odolnost rostlin vůči některým houbovým chorobám. Zinek působí na tvorbu chlorofylu a růstových látek. Při jeho nedostatku se na listech rostliny objevují světle zelené skvrny. Nakonec ještě pár rad, jak a kdy provádíme hnojení. Zapamatujme si, že nehnojíme rostliny nemocné, ve stadiu klidu a krátce po přesazení. S hnojením je dobré začít dva - tři týdny po přesazení, když již kořeny dobře prokořenily celý půdní bal. Častěji se přihnojují rychle rostoucí rostliny než rostliny rostoucí pozvolna. Nejvíce pak hnojíme v období bujného růstu, u kvetoucích rostlin od výskytu poupat až do konce kvetení. Hnojíme roztokem stálé koncentrace.