Voskovka, pravým jménem hoja masitá, se objevila v české odborné literatuře již na konci 19. století, a to pod názvem perluha obecná. Tato velmi rychle rostoucí popínavá rostlina však pochází z oblasti Číny, Indie a Malajsie. Přes svůj exotický původ se voskovka rychle adaptovala na středoevropské podmínky a stala se oblíbenou pokojovkou již za první republiky.
Název voskovka má díky charakteristickému vzhledu
Pod názvem voskovka se vlastně ukrývá jiný rostlinný rod, z čeledi brutnákovitých, ale hoja si ho přivlastnila, a při pohledu na ni pochopíme proč. Její temně zelené, lesklé, kožovité listy skutečně vypadají jako navoskované. A nejen listy – pýchou voskovky jsou totiž květy, jejichž sezona je mezi červnem a říjnem. Drobné hvězdicovité bílé nebo narůžovělé kvítky s červeným středem, složené do polokulovitého květenství, skutečně působí na první pohled jako křehká vosková, nebo dokonce porcelánová plastika. Každý květ navíc zdobí lesklá kapička sladkého nektaru. Květy opravdu silně, až omamně voní, nejedná se proto rozhodně o rostlinu vhodnou pro alergiky. Pokud se vás tento problém netýká, můžete ji zkusit mezi své pokojovky zařadit, její vzhled je skutečně nezaměnitelný a pěstování není náročné.
hoja masitá neboli voskovka
Dlouhověkou krásku zvládne i zahradnický začátečník
Voskovka pro své dlouhé, až několikametrové stonky potřebuje oporu, je tedy vhodné ji vyvázat. Tradičně se vyvazovala na kruhovou oporu, ale můžete použít i bambusový žebříček, případně ji nechat převislou v závěsném květináči. Potřebuje dostatek denního světla, ale ne ostré přímé slunce, které jí spaluje listy. Na tmavém či jen uměle osvětlovaném místě nevykvete, což by byla velká škoda. Výběr vhodného stanoviště je důležitý i proto, že hoja-voskovka se obrací za světlem a změny místa, byť by se jednalo o pouhé otáčení květináče, nemá ráda, zvlášť v období kvetení, kdy by mohla shodit poupata i květy.
Naopak na teplotu je nenáročná a vyhovuje jí běžná pokojová teplota. V zimě uvítá chladnější, ale dostatečně světlé stanoviště s teplotou kolem 12–13 °C, nikdy by neměla klesnout pod 10 °C, vhodná je tedy například chodba s oknem či zimní zahrada. Nejlépe se jí daří v propustné zemině s příměsí písku a vzhledem k tomu, že se jedná o sukulent, zvládne i zapomnětlivého majitele, který ji občas zapomene zalít. Ovšem k tvorbě květů potřebuje pravidelnou, mírnou zálivku odstátou měkkou, nejlépe dešťovou vodou. Svědčí jí, když květináč postavíte do misky s vlhkými oblázky, a má ráda i rosení listů, ale ne květů. V období vegetace uvítá pravidelné přihnojování nejlépe tekutým hnojivem. V zimě zálivku ještě omezte a nemusíte ani rosit, listy můžete zbavit prachu měkkým hadříkem. Voskovku neseřezávejte ani neodstraňujte odkvetlé stonky, protože z nich vyrůstají nová květenství.
Pokud tedy máte chuť vpustit do bytu trochu prvorepublikového kouzla a nevadí vám rostlinné vůně, nepříliš náročná, zato značně atraktivní hoja-voskovka může být tou nejlepší volbou.
Zdroje: bydlímekvalitně.cz, českénápady.cz
