Pozemkem je míněna individualizovaná část zemského povrchu, bez ohledu na to, jakým je substrátem pokryta (zemědělská půda, zastavěná plocha, vodní toky, atd.). V ustanovení paragrafu 27 zákona č. 344/1992 Sb. je pozemek charakterizován jako část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní správní Autor: archiv jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí držby, hranicí druhů pozemků, případně hranicí způsobenou využitím pozemku. V obecném jazyce se pro pozemek užívá výrazu parcela. A tady platí, že parcelou je pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem (§ 27 zákona č. 344/1992 Sb.). Přitom stavební parcelou je míněn pozemek evidovaný v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří, kdežto pozemkovou parcelou je pozemek, který není stavební parcelou. Vyjádření plošného obsahu průměru pozemku do zobrazovací roviny v plošných metrických jednotkách je výměra parcely. Velikost výměry vyplývá z geometrického ručení pozemku a zaokrouhluje se na celé čtvereční metry. Tak takto je charakterizován pozemek v právním pojmu. Jak jednoduché, že?