Pozemkem je míněna individualizovaná část zemského povrchu, bez ohledu na to, jakým je substrátem pokryta (zemědělská půda, zastavěná plocha, vodní toky, atd.). V ustanovení paragrafu 27 zákona č. 344/1992 Sb. je pozemek charakterizován jako část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní správní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí držby, hranicí druhů pozemků, případně hranicí způsobenou využitím pozemku. V obecném jazyce se pro pozemek užívá výrazu parcela. A tady platí, že parcelou je pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem (§ 27 zákona č. 344/1992 Sb.). Přitom stavební parcelou je míněn pozemek evidovaný v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří, kdežto pozemkovou parcelou je pozemek, který není stavební parcelou. Vyjádření plošného obsahu průměru pozemku do zobrazovací roviny v plošných metrických jednotkách je výměra parcely. Velikost výměry vyplývá z geometrického ručení pozemku a zaokrouhluje se na celé čtvereční metry. Tak takto je charakterizován pozemek v právním pojmu. Jak jednoduché, že?