Někdo si potrpí na rituál spojený s grilováním na dřevěném uhlí, miluje nezaměnitelnou vůni kouře a plynový hořák si nespojuje s klasickou grilovačkou. Pokud ale patříte k druhé skupině, která se nechce s dřevěným uhlím špinit a uklízet vzniklý popel, plynový gril vám bude bližší. Mezi hlavní přednosti plynového grilu patří i rychlost rozpálení roštu a možnost ovládání intenzity plamene. Oproti kotlovým grilům však bývá ten plynový dražší i těžší - je praktické vyhradit mu na zahradě či terase stálé místo, třeba jako součást venkovní kuchyně. Přestože se plynové grily prodávají většinou jako pojízdné systémy na kolečkách, manipulace s nimi bývá obtížnější.

Lávové kameny versus ocelové profily

Svého času bylo velice módní pořizovat si plynový gril s lávovými kameny, které do sebe díky poréznímu povrchu nasakují odkapávající tuk a nepřepalují ho. Lávové kameny se ale musejí často vyměňovat a tuk se na nich snadno vznítí, proto se dnes doporučují plynové grily s ocelovými profily, které kromě rozvodu tepla zároveň rovnou odpařují odkapávající šťávy. Tuk, který se neodpaří, může stékat do záchytné misky pod plynovými hořáky.

Čištění hořáků

Při nákupu plynového grilu si dopředu zjistěte, jakým způsobem ho budete muset čistit. Na rozdíl od grilu na dřevěné uhlí nebude stačit mechanické odstranění nečistot z roštu a poklopu, vyčistit bude potřeba i vnitřní konstrukci, a to zejména hořáky, aby nezůstaly delší dobu zanesené a ucpané.

Vybavení

U plynových grilů si všímáme i dalších detailů výbavy, jako je velikost odkládací plochy, teploměr na víku, možnost použití otáčecí jehly a počet nezávisle nastavitelných hořáků. Je výhodné, pokud má gril ještě jeden zvláštní hořák pro přípravu příloh nebo omáček - na plynovém grilu pak můžete prakticky uvařit cokoli. O kvalitě grilu vypovídá samozřejmě i záruční lhůta - renomovaní výrobci nabízejí záruku na deset a více let.