Názory na to, kdo je otcem překližky se liší. Spojování několika vždy lichých vrstev dřeva se poprvé objevilo už u Egypťanů kolem roku 3 500 před naším letopočtem. Překližku v dnešním slova smyslu však vymyslel až Emmanuel Nobel. Nobel nebo Thonet? Otec známého vynálezce dynamitu zjistil, že několik vrstev dřeva spojených dohromady může být pevnější než jediný stejně silný kus. První dochované doklady ohýbané překližky pocházejí od belgického uměleckého truhláře Jeana-Josefa Chapiuse z počátku devatenáctého století. Chapius vymyslel výrobní postup, který se podobal tomu, jež asi od roku 1 830 rozvinul boppardský nábytkový truhlář Michael Thonet. Červená a modrá Thonet svázal a v klihové vodě povařil proužky dýhy, a ty pak ještě v horkém stavu vložil do připravených forem. Tak nějak začala velkovýroba ohýbaných židlí. Thonet však zvládl i ohýbání masivního dřeva, což dokládá jeho slavná "čtrnáctka". Sedací nábytek z ohýbané překližky byl ekonomický, ergonomický, levný... a zejména pevný. K průkopníkům práce s překližkou patřil také Holanďan Gerrit Rietveld. V roce 1 918 navrhl křeslo "Červenomodré". Reagoval tak na vlnu neoplasticismu a jeho nejslavnější kus nábytku dnes nechybí v žádné ze světových expozic užitého umění. Tři směry Zásadní krok v ohýbání překližky byl nezávisle na světovém dění učiněn ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století ve Finsku. Alvar Aalto začal společně s manželkou Aino experimentovat s ohýbáním dřeva ve firmě Korhonen v Turku. Využil přirozené pružnosti překližky při tvorbě křesla Paimio, které sklidilo ceny na řadě světových soutěží. Aalto byl první, komu se podařilo ohnout překližku nejen ve dvou, ale dokonce ve třech směrech. Tato metoda byla patentována roku 1 933. Překližka a válka Z ohýbané překližky navrhovali nábytek i četní představitelé německého Bauhausu. Před nacismem se většinou uchýlili do Anglie a ta se tak stala na čas centrem navrhování a výroby překližkového nábytku. Druhá světová válka znamenala paradoxně pro překližku další pokrok, protože vyprovokovala nutnost výzkumu tohoto materiálu s ohledem využití pro armádu. Ke spojování dýh se začaly používat nové pryskyřice a lamináty, dřevo se ohýbalo nikoliv už ručně, ale pomocí strojů a výsledný produkt byl pevnější a trvanlivější. Nejkrásnější předmět V roce 1 940 vypsalo Muzeum moderního umění v New Yorku soutěž na téma Organic Design in Home Furniture. První cenu tehdy získali Charles Eames s Finem Eerem Saarinenem žijícím v USA. Charles Eams s manželkou Ray ve výzkumu pokračovali a své závěry využili mimo jiné ve spolupráci s americkou armádou při výrobě tvarovaných dlah a nosítek pro vojenské zdravotnictví. Od dlah přešel Eams k vytváření dílů pro letadla a vojenské kluzáky. V poválečných padesátých letech dominovali v překližce opět Finové. Například výtvarník Tapio Wirkkala navrhl mísu ve tvaru listu, vyrobenou z tvarované vrstvené překližky, která získala v roce 1 951 americkou cenu za nejkrásnější předmět světa. -jap-