Střecha bez přesahů má výhody hlavně po designové stránce. Jednoduchost linií, jaká je dnes tolik v módě, tady vynikne. Dům je moderní, efektní a hlavně se sedlovou střechou dává klasické koncepci zcela jiný ráz. Ovšem to, že se dělají střechy s přesahem, má logické vysvětlení.
S přesahem…
Střecha chrání obvodové zdi před povětrnostními podmínkami. Především před deštěm, který by mohl zatékat pod plášť zdi. Přesah problematické spojení střechy a zdí kryje a vytváří tak jednodušší napojení. Přesahy také usnadňují konstrukci ostatních částí, jako je například okap. U střech s přesahem se snadněji pokrývači s klasickou pálenou nebo betonovou krytinou vypořádají s přesahy při kladení. V neposlední řadě přesah funguje také jako slunečník, kdy zastiňuje okna i fasádu, které by se vlivem slunečního záření přehřívaly.
…a bez
Aby dřevěné fasády stárly rovnoměrně, je třeba na ně nechat svítit slunce také rovnoměrně.
Jenže doba je rychlá, moderní a jednoduchá. Minimalismus v architektuře nařídil linky strohé, výrazy lapidární, technologii funkční – líbí se střechy bez přesahů. Někteří v tom nevidí problém, jiní těch problémů vidí dost, ale všechny se dají vyřešit. Vezměme si třeba ten přesah jako sluneční clona. Dnes už je standardem instalace předokenních žaluzií, které nenechají vstoupit horko do domu. Jim se přizpůsobily i stavební prvky, takže okenní nadpraží už mají v sobě zabudované kapsy, aby rolety byly zcela skryté. Není tedy třeba nějakých kšiltů nad okny. Stejně tak i prohřívání stěn je dnes už prakticky vyřešeno pomocí izolací stěn s vysokým tepelným odporem.
Tak kde je problém? Co na to odborníci.
Ing. Roman Brabec, stavební inženýr, nezávislý odborník v oblasti stavebnictví
Ing. Roman Brabec, stavební inženýr, nezávislý odborník v oblasti stavebnictví
V rámci výběru střešní krytiny zde není omezení, u jiných druhů střech rozhoduje sklon střechy a tomu příslušná krytina. Skladba střechy také není jiná, ale v rámci vytvoření skrytého žlabu se nesmí zapomenout na provětrávání pod krytinou (mřížka).
Odvodnění obvykle architekti řeší skrytě ve střešní rovině obdobou zaatikového žlabu. Čelo konstrukce žlabu lícuje s fasádou a obvykle se na vlastní konstrukci realizuje zateplení tak, jako je na fasádě. Toto řešení nepředstavuje problém, pokud je provedeno kvalitně a bez zbytečně složitých detailů. Architekti obvykle malují složité vytvoření prostoru žlabu a tím hodně navyšují cenu. Setkal jsem se s nosnou ocelovou konstrukcí, vydřevěnou deskou OSB, klempířsky provedeným žlabem s příslušným upevněním, okapnicemi a podobně - to celé ještě vyizolované fólií PVC. Není divu, že cena se blížila 3000 Kč/bm.
Do žlabu se někdy vkládá vyhřívání - odporový drát, zvláště u napojení na svod, aby ve žlabu nezamrzala voda. To jedině doporučuji. Ostatně údržba žlabu se neliší od jakékoliv jiné, prostě listí a podobné musíme mechanicky odstranit.
Jiný problém nastává např. ve štítu, kde architekt obvykle požaduje štítovou lištu zalícovanou s omítkou, tedy s žádným, dokonce ani minimálním přesahem. To bych s klidným svědomím nikomu nedoporučoval, alespoň zajištění minimálního odkapu - stačí třícentimetrový nos - pomůže s tím, že se fasáda nebude od případných srážek z lišty špinit. Ale architekti jsou někdy striktní. Také spára fasáda-plech není z hlediska funkčnosti dobrá a minimální okapnička tento detail skryje a řeší.
O konkrétním řešení všech detailů vždy rozhoduje typ zvolené fasády, kontaktní zateplení je nejobvyklejší, ovšem řešení provětrávaných fasád může být při dobrém návrhu i úspornější z hlediska vytvoření nosné konstrukce skrytého žlabu.
Jednoznačně nejdůležitější je dobré provedení firmou se zkušenostmi, protože opravy a nápravy chyb nejsou jednoduché. Je důležité dodržovat všechny zásady provádění, dilatace, spád optimálně 1 % apod.
Ing. Vít Jirkovský, vedoucí technického oddělení a regionální ředitel prodeje Tondach ČR
Ing. Vít Jirkovský, vedoucí technického oddělení a regionální ředitel prodeje Tondach ČR
Trendem ve střechách u novostaveb je tvarová jednoduchost až strohost, funkcionalita – bez zdobných prvků. To se odráží i při použití (výběru) střešní krytiny – čím jednodušší (pro někoho plošší) výraz u tvaru krytiny, tím lépe. Jednoduchá sedlová střecha, tak typická pro středoevropské státy, je osvědčeným řešením, které se nyní vrací zpět do „módy“. Zároveň je vhodným ekonomickým řešením zastřešení domu. Vracíme se vlastně k historické zkušenosti našich předků. Výrazně se zmenšuje podíl střech s velkými přesahy v tzv. alpském stylu. Je nahrazován tvarem střechy s „obnaženými“ štíty, vyzděnými a oplechovanými atikami, kratšími krovy bez přesahu. Nespornou výhodou tohoto řešení je menší skutečná plocha střech. Fasáda je ale opticky obnažena, není zastíněna přesahy střechy, což klade nároky na kvalitu použitého fasádního systému (např. silikonová omítka s vysokou odolností proti vodě), výběr vhodné barvy (tmavý x světlý tón) vzhledem k působení slunečního záření. Fasáda se stává spolu se střechou dominantním prvkem stavby. Ve většině případů je nutné investovat do zastiňovacího systému před okny (rolety, žaluzie). Vyšší finanční nároky a zároveň požadavky na precizní provedení klempířských prací jsou v případě vyzděných štítů nad úroveň střechy – tzv. atiky. Tady nelze použít systémové doplňky ke skládané krytině, vše je řešeno na míru vytvořenými klempířskými prvky. Okapový systém je používán tradiční, v některých případech, např. v souladu s designem celé stavby, je tvar žlabů a svodů hranatý.
Ing. arch. Michal Rosa, ateliér Rosa Architekt
Ing. arch. Michal Rosa, ateliér Rosa Architekt
Podle našich zkušeností nepředstavuje střecha bez přesahu žádný problém. Je však více možností, jak střechu provést. Rozdíl je v architektonickém pojetí i náročnosti technického provedení.
V případě, kdy je krytina až ke kraji štítové stěny, je třeba střechu ukončit okapnicí, aby voda nepřetékala přes hranu. Používá se však i ukončení štítu atikou.
Okap lze řešit jako přiznaný, ale střecha musí mít alespoň minimální přesah v řádu centimetrů. Dobře vypadají hranaté žlaby (v kombinaci s hranatými svody), které lze přisadit blízko k fasádě. Toto řešení je technicky nejjednodušší.
Lze použít i nástřešní žlab, ale u něj pak kazí dojem napojení na svod. Designově nejčistší je žlab zapuštěný pod rovinu střechy se skrytými svody. Toto řešení však vyžaduje promyšlený detail a správné provedení.
Ing. Martin Čanda, obchodní ředitel firmy ATRIUM
Ing. Martin Čanda, obchodní ředitel firmy ATRIUM
U šikmých pultových střech se liší jejich vzhled podle sklonu střechy, použité střešní krytiny a zvolených přesahů střechy.
Taškové střešní krytiny dovolují obvykle sklon do 7 stupňů. Bývají zakončeny na štítové straně a na pultové hraně systémovou krajovou taškou. U některých plechových krytin je sklon střechy možný až do 6 stupňů. Krytiny na bázi mPVC střešních fólií se používají na velmi nízké skony až do 2 stupňů v kombinaci s plechovým lemováním po obvodu střechy. Pro nízké sklony střech vyžadují výrobci krytinu podbednit prkny nebo velkoformátovými deskami, což střechu prodražuje.
Okapový systém může být použitý jakýkoliv běžný. Barevně i tvarově má stavebník v současné době na výběr. Výhodou u pultových střech je umístění okapu pouze na jedné straně domu. Minimalizuje se tím délka okapových žlabů i nízký počet okapových svodů, což se odrazí na ceně za klempířské práce.
Přesahy střechy lze docílit zcela jiný ráz domu. Střechy bez přesahů vypadají moderně. Vyniknou čisté a jednoduché linie. Musí být zde ale velmi precizně vyřešeno lemování střešní krytiny, aby nedocházelo k zatékání do stěny. Každý solidní výrobce střešních krytin nabízí systémové doplňky, které jsou vhodné pro řešení takového detailu.“
