„Tak opět začala škola,“ vzdychnou si s úlevou nejenom všichni rodiče, ale i mnozí dědečkové a babičky. S dvojnásobnou úlevou přivítají tuto zvěst zahrádkáři, kteří konečně budou moci na zahrádce urovnat pošlapané záhony, obnovit zdevastované pěšinky mezi záhony a konečně ji navrátit do takového stavu, aby plnila své původní poslání. Jak se zdá, práce je dost, ale řekněte, není to pohoda?

Sklízíme - sázíme

Září je pro nás pěstitele a milovníky vegetariánských pochoutek hotovou žní. Sklízíme plodové zeleniny, polopozdní košťáloviny, cibuli ze semene a jarní česnek, současně rozsazujeme pažitku, zimní cibuli, libeček, reveň a další vytrvalé druhy zeleniny. Rajčata a okurky můžeme na záhonech ještě nechat, musíme je však ochránit fóliovým tunelem před prvními mrazíky.

Co ještě lze vysadit?

Může to být zimní salát, který nám zajistí přísun vitamínů v chladném období, ale též špenát - tentokrát však už pro jarní sklizeň. Koncem měsíce se vždy vysazuje česnek. Počítáme-li s tímto druhem aromatické zeleniny také ve své zahrádce, určitě na něj nezapomeňme. Má rád úrodnou půdu s dostatkem živin, ale pozor, před výsadbou ji už nehnojme močůvkou či jiným živočišným odpadem. Špatně by vyzrál a navíc by se do něj s největší pravděpodobností pustili škůdci.

Stále ještě můžeme také vysévat, i když sortiment nebude příliš široký. Na začátku září to může být ředkvička, kterou sklidíme ještě tento podzim. Pokud včas vysejeme i zimní salát, budeme ho koncem měsíce moci přesadit do zryté a dobře uleželé půdy.

Hurá do sklepa!

Je nejvyšší čas vysmýčit sklep či jiné skladovací prostory a nechat je důkladně vyvětrat a samozřejmě i vydesinfikovat. Měli bychom mít připravené regály, ale také dostatečné množství lísek, do kterých budeme úrodu ukládat. Pokud je to možné, snažme se zeleninu a ovoce nedávat do společné místnosti nebo alespoň vedle sebe. Podmínky uskladnění se mnohdy liší - řada druhů zeleniny nejlépe přezimuje ve vlhkém písku, zatímco ovoce potřebuje sucho. Rovněž by nám nebylo příjemné, kdyby například jablka natáhla pach křenu či celeru apod. Není-li zbytí, vyčleníme skladovací prostor raději ovoci, a zeleninu se pokusíme uložit na zahradě v krechtu.

Pojďme „pařit“

Pokud jsme právě dokončili sklizeň poslední zeleniny z pařeniště a nehodláme zde přes zimu nic pěstovat, můžeme ho vyvézt, hrabičkami urovnat dno a nasypat menší vrstvu čistého říčního písku. Když pařeniště důkladně vyvětráme a zakryjeme rákosovou rohoží, poslouží nám výborně jako úložiště zejména košťálové a kořenové zeleniny.

Rozhodneme-li ho se využít pro další pěstování, můžeme zde vysít například hlávkový salát, zelí, kapustu nebo ředkvičku a ředkev či brukev. Jestliže se zářijové počasí vydaří a průměrná denní teplota se bude pohybovat okolo 10 až 20 °C, čeká nás ještě letos v listopadu nebo prosinci sklizeň ředkvičky a hlávkového salátu. Zelí a kapusta zde naopak ve zdraví přezimují a zhruba v březnu je přesadíme na otevřený záhon, kde dorostou do konzumní zralosti pro nejranější sklizeň.

Ať je to cvalík!

Pozdní zeleninu bychom neměli předčasně sklízet, protože teprve při správném vyzrání dobře přezimuje. Pokud nám tedy na záhoncích ještě roste pozdní mrkev, celer, pór nebo zelí, přilepšujeme jim pravidelně hnojivy s menší dávkou dusíku a za teplého počasí je dostatečně zaléváme. Letošní září má být poměrně teplé, takže se můžeme těšit na slušné přírůstky.

Kdo stříhá, tomu roste

Typickou pozdní zeleninou, která většinou dostává tu pravou chuť až po mírném promrznutí, je růžičková kapusta. Co ale dělat, když se léto neodvratně chýlí ke konci, a těch pár růžiček, které bychom spočítali na prstech, marně čeká na nové sourozence. Většinou to bude tím, že se rostlina příliš vytahuje do výšky a na nové přírůstky jí už nezbývá sil. Podpořme proto jejich vývoj tak, že nejpozději do poloviny měsíce odřízneme hlavní vrchol. Určitě se nám polepší. Neodlamujeme však postranní listy! Růžičky by se snažily nahradit asimilační plochu a počaly se nadměrně rozevírat. To by jim však na kvalitě rozhodně nepřidalo.

-ra-

Foto: http://www.profimedia.cz/